Přistoupil ke mně, sevřel do dlaní mou bílou košili a strhl jí ze mě a odhodil. „Tylere, proč mi tohle děláš, budu hodný vážně, prosím." Zakňučel jsem a dostal ránu s odpovědí „na to už je pozdě, nemyslíš? Sundej si všechno!" Poručil. Byl jsem nahý.
„Troyi," zařval na mě.
„A-ano, pane?".
„ Tady si vylezeš na tu matraci, aby si tě mohli zákazníci prohlédnout, půjdeš hezky pěkně na všechny čtyři a nebudeš dělat problémy, jasný?"
„A-ano".
„Co prosím?!" Uštědřil mi ránu. „Co prosím? Sem asi špatně slyšel ne, snad Ano, pane, ne." Vykřikl. „Omlouvám se, pane." Krčil jsem se před ním.
„Mazej, už na tu podělanou matraci Troyi a neztrapňuj mě tu!"
„ A-ano, pane omlouvám se, pane!" Vylezl jsem si na matraci. A okamžitě zaujmul polohu na všechny čtyři a Tayler začal nabízet. „Je připraven, račte přistoupit blíž a prozkoumat zboží z blízka."
Panika, strašlivá panika a strach se na mě valili. Někteří mě i osahávali, kroužili navlhčenými prsty kolem mého vstupu, pronikali dovnitř a brali do rukou mou chloubu. Bylo to nepříjemné a ponižující o co jim jde? Honilo se mi hlavou. Kdo si mi dal tak silnou ránou přes zmrzlá stehna, až mě to dostalo z mých myšlenek. Zástup lidí na mé tělo zmizel, konečně, oddychl jsem si. Když lidé odešli zase zpátky pod podium, rozkázal, abych si opět stoupl na své místo na podiu, a hned jsem tak učinil.
„A-achjo," povzdychl jsem si a sklonil opět hlavu k zemi, má kudrnatá ofinka mi padala k očím, které jsem měl zvlhlé od slz, které stékaly po mé tváři. Bál jsem se, co se mnou bude.
Třeba mě prodá někomu krutějšímu, než byl on, nebo někomu hodnějšímu, ale radši jsem se smířil s tím, že mě bude čekat utrpení a bolest u nového pána. Jak sem tam tak stál zahleděný do mých myšlenek, co se bude dít, spadlo něco těžkého k zemi a já se probral ze zamyšlení „Prodáno, Prodáno tajemnému pánovi s hnědými vlasy za 20 000 dolaru, támhle vzadu, já vám moc děkuji a aukce končí, neshledanou a pěkný večer!" A je to tady, byl jsem prodán, prolítávalo mi hlavou. Ale co mě trápilo snad ještě víc, zima, děsná zima. Klepal jsem se zimou a stál tam vyloženě jako trubka ,abych byl přesnější jako nahá trubka v opuštěném skladě.
Zezadu na mě někdo hodil deku a já se bez myšlenkovitě otočil, to je určitě Tyler, aby se rozloučil určitě ano, pomalu jsem dal hlavu na horu a rozplakal se „kde je Tyler," zvýšil jsem hlas.
„Už je pryč, odjel hned po aukci, příště jiny tón hlasu chlapče, nechceš snad být potrestán hned ze začátku ne?!"
„N-ne, pane omlouvám se."
„Takže ty si Troye?! Hmm?!" Obešel si mě a mručel si pro sebe. „Utratil jsem za tebe spousty peněz, abych tě od toho ubožáka dostal pryč tak že doufám, že se budeš chovat slušně jinak tě dojedu vrátit a nemyslím si, že tvůj bývalý pán bude tak jemný jako do teď!" Řekl hrubým hlasem a díval se na mé odhalené tělo, na mé nezahojené šrámy.
„Tak že, abychom nějak začali, tady máš nové oblečení." Podal mi tašku a já se pustil rychle do oblékání trička, tepláků a bot to my teď stačí. Už mi je teplo prolítlo mi v mysli. Usmál jsem se. „Konečně, se taky usměješ. Na, tady máš moje sako, nenechám tě přeci umrznout, pojedeme domu, cestou ti vše vysvětlím ano?"
„ A-ano pane."
„ Tak pojď kudrnáčku, ať se můžeš u mě v autě pořádně zahrát." Vyšli jsme z haly a pořád se mi přemítalo, snad bude hodnější, mám z něj sice strach, ale cítím i vzrušení z neznámého, je to i celkem příjemné na druhou stranu. A šibalsky jsem se usmál .
„ Ještě jedna věc zastav se! Tohle musíme sundat," stoupl si za mě a opatrně mi rozepl obojek na mém krku, a jemně přejel prstem po stopách po obojku. „Tohle teď na chvíli nebudeš potřebovat." Odhodil obojek doprostřed haly. A mi odešli pryč z té strašidelné budovy .
„Abych nezapomněl Troyi, jmenuji se Connor, Connor Franta."
The end.
Tadááá, a je tu konec mé první části .
Snad se bude začátek líbit :)
R.
أنت تقرأ
My new story ^^
أدب الهواةObojek, dal mi obojek. Znělo mi v hlavě stále dokola. Byl jsem zahleděný jak je nádherný, mít na krku něco tak krásného, koženého a těsného. „Princezno, mužem"?
Part 1
ابدأ من البداية
