My new story ^^

Part 1

,,A-ano pane, mám je to E-eementál."

„Ementál?" Zarazil se Tyler „inu dobrá to mi přijde dost ponižující slovo, princezno." A znovu odešel, ale tentokrát do své pracovny.

„Půjdeme se podívat ven", řekl když ke mně po hodině přišel. Celý překvapený jsem na něho koukal, že mě chce vzít ven, bože po 45 dnech zavřený tady se podívám ven mezi lidi. Cítil jsem zvědavost a strach. „Běž se převléknout Troyi, ať neděláš ostudu a pak vyrazíme," řekl a já s radostí utíkal do ložnice se převléknout.

Měl jsem neskutečnou radost. Kam se asi půjdeme podívat? Zazněl mi v hlavě hlas, celý na těšený jsem na sebe hodil černé oblekové kalhoty, sněhově bílou košili a sako. Vedle matrace jsem měl nachystanou i krabici s botami rychle jsem si je nazul a pospíchal k Tylerovi, naposled se zhlédnout v zrcadlu a hotovo. Přicupital jsem k Tylerovi, který držel něco koženého v ruce. „Počkej, princezno, tady pro tebe něco mám," otočil si mě k sobě zády a připnul mi něco na krk a pořádně to utáhl. Kouknul jsem rychle do zrcadla, obojek, nasadil mi obojek. Začal jsem se červenat jak nějaké „rajče".

„ Tak teď, jsi dokonalý moje princezno, můžeme jít?" Prohodil, aby řeč nestála.

Obojek, dal mi obojek?! Znělo mi v hlavě stále dokola. Byl jsem zahleděný jak je nádherný, mít na krku něco tak krásného, koženého a těsného. „Princezno, mužem?"

„A-ano, můžeme, pane." A klesl mi pohled k zemi. Sjeli jsme výtahem do garáží k autu, a vyrazili. Byl jsem nedočkavý z toho, co mě dnes bude čekat, půjdeme do kina? Do zoo nebo tak? Kam mě asi vezme? Začínalo se stmívat, když jsme zastavili před opuštěnou budovou, bylo přední nějak moc aut v tuhle dobu.

Zastavili jsme před vchodem a vystoupili. Kde to jsme? Říkal jsem si v hlavě, vypadalo to strašidelně. Vstoupili jsme do budovy předním vchodem. Zdála se mi opuštěná, ale když jsme vešli do hlavní haly budovy. Uslyšel jsem hodně hlasu a spatřil jsem menší podium uprostřed haly. Nechápavě jsem se podíval na Tylera, který v ten moment vykřikl přes celou halu „jsme tu", mezitím jsme došli doprostřed k podiu. Začala mě pohlcovat nervozita a panika.

Netrvalo to moc dlouho, a byli kolem nás první lidi. Nervózně jsem přešlapoval z místa na místo a zatahal za Tylerovo sako „co se zase děje?!" Zeptal se rozzlobeně.

„Bojím se", řekl jsem neklidným hlasem.

„Neboj kurvičko, trošku si zahrajme, snad by si se nebál?!" Odpověděl a hrubě přitiskl své rty na ty mé a jemně mi skousl ret a já sykl slastí a bolestí. Přicházelo pořád víc a víc lidí.

Bylo tu nespočet lidí, když dav konečně utichl, Tyler vystoupil na podium a začal. „ Dobrý večer pánové, vítám vás na dnešní dražbě. Dnes tu mám pro vás neposlušného a skoro nepoužitého subíka , tak kolik za něj dáte?" Vytáhl si mě nahoru a nabízel mě, jako bych byl nějaké zboží na prodej.

Na podiu jsem si všiml malé matrace na takovém stolku a přes ni byly hozeny deky. Svléknul mi rychle kabát. Aby na mě bylo trošku vidět.

„Tak že slyším první nabídku 500 dolarů?" Přihlásil se nějaký mladík vepředu.

„Dá někdo víc?" Řve, přes halu .

„Ukaž nám jak vypadá jeho kůže , a pak chtěj prachy!" Ozval se kdosi z davu.