Elizabeth pomalu přicházela ke svému malému modrému domečku. Nachází se přímo uprostřed ulice, takže na něj každý vidí. Vypadá to, že každý se na ni lítostivě dívá. To jde její stav tak dobře vidět? Na dokonalém trávníku bylo už spadané nějaké suché listí a pár jablíček ze staré jabloně, ale zatím to nepůsobí neuklizeně. Elizabeth unaveně otočí klíčkem. Cítí se tu stejně, ale jinak. Ještě se sem po jeho odchodu nepodívala. Vše se nachází na stejném místě, kde to nechali. Ale on už tu není a ani nikdy nebude.
Slíbila, že dnes již nebude plakat. Přesto si však pustila smutnou hudbu a lehla na gauč. Zavřela oči a nechala se unášet svými vlastními myšlenkami. Za chvíli nevydržela nic nedělat. Vidí ho všude. Nedokáže ho dostat z hlavy. Ale je to jen týden. Jen týden co umřel. Zesnul. Odešel do říše mrtvých. A ona musí být sama. Je vlk s labutím srdcem. Ví to. Nikoho dalšího už nenajde. Bude osamělá jako Severus Snape od Rowlingové.
Nechce se zvednout, ale přece to udělá. Znova vytáhne kazety a jednu po druhé si ji přehrává. Jak se potkali u stánku s kávou a palačinkami. Povídali si, smáli se. Odtud mají první společnou fotku. To mu asi propadla ona. Ne úplně, ale ano. Zamilovala se. Mu to trvalo. Ještě tři roky než si uvědomil, že s Elizabeth nechce být kamarád. O měsíc později se vzali. Na těch fotkách jsou tak šťastní... Zatím. O rok později přišla na svět jejich jediná dcera Kesha. Dělali vše proto, aby se měli dobře. Pracovní doby i plat měli dobrý a stálý. Mohli si dovolit občas i nějaké dražší věci.
Ale pak se to zvrtlo. Začal chodit z práce unavený. Myslela, že ho přetěžují, ale on tam pil. Bral drogy a kouřil. Dokonce ji začal podvádět. Prosila ho, aby přestal, ale podle něj to byla její vina. A z části ano. Dělali chyby. Oba. Jenže tři měsíce po největší hádce zemřel. Auto ho zabilo, ale nebyla jej drogy, které měl v sobě by ho usmrtily do deseti měsíců. Alespoň tak to říkali doktoři. Ona jim nevěřila. Tehdy ne.
Myslela, že Michael je dobrý, správný chlap. Tak moc se mýlila. Tak moc. A dnes už se nenechá obalamutit zevnějškem. To ji naučil. Choval se strašně, ale ona ho pořád miluje. Jí ani Keshe nikdy neublížil. Ani vlásek na hlavě jí nezkřivil. Byla pro něj všechno. Byla. On už není. A Elizabeth to musí zvládnout. Dcera má tři dva? Nyní je v péči babičky. Elizabeth by nezvládla ještě její otázky:,,Mami, kde je tatínek?" Odešel, ale už se nevrátí. Nenechal nám vzkaz, nic.
Poslední slova k ní byli:,,Už se to nespraví Elizabeth. Já sebe už nespravím. Je mi to líto." Kdyby jen řekla ať pět minut počká. Kdyby jen cokoliv. Ale ona se otočila k němu zády a odpověděla:,, Jen si běž, když ti je jiná dobrá. Nejsem děvka Michaeli. A nezvládnu to takhle dál. Pokud s tím něco neuděláš, požádám o rozvod." Jen pokýval hlavou na znamení souhlasu. Byla tak hloupá. Tak naivní. Ale teď je to pryč. Musí být silná. Pro svou dceru a příbuzné.
Nebude se tu utápět ve vzpomínkách. Teď je čas jít na pohřeb. Pomalu se oblékla do jednoduchých černých šatů. Zahlédla rozvodové papíry a jedním trhnutím je zničila.
Vzala si sebou jedny jeho bílé tenisky. Chtěl by je mít u sebe. ,,Sbohem Michaeli. Chybíš mi. Ale já musím jít dál. Nemůžu skončit takhle.Doufám, že to jednou pochopíš. Miluju tě."
(574 slov)
VOCÊ ESTÁ LENDO
Slovotvůrci 25 #PsaníProRadost
DiversosJedná se o příběhy do soutěže Psaní pro radost 2025
