STMÍVÁNÍ-naopak

Cullenovi

Z POHLEDU BELLY:
"Charlie jdu do školy!" ještě zakřičím.
"Dobře." "A Bello, prosím snaž se ovládnout    svou žízeň." "Už jsme dlouho nelovili."
"Jasně tati, neboj." Moje máma Renée se na mého tátu rozzlobila když mě proměnil roku 1920. Tehdy mě někdo napadl a Charlie je policista a když mě viděl umírat a mojí krev neovládl se. Nebyl ještě moc vycvičený. Máma mu to dodnes vyčítá a proto většinu času tráví mimo náš domov. No nic. Právě letím-doslova dolů ze schodů, popadnu tašku a vpluju do svého náklaďáčku. Nesnáším tohle auto! Jestli se tomu vůbec dá tak říkat. Charlie říkal že ho musím mít kvůli tomu, abych nebyla moc nápadná. No tak to se spletl. Tenhle řev tohohle motoru je tak hrozný, že je slyšet přes celou školu. Ach jo. Vyjela jsem. Mám ráda rychlou jízdu, ale s tímhle "autem" to asi moc nepůjde. Když jsem konečně dořídila na to pitomé parkoviště a vystoupila jsem vrhla se na mě Jessica. Díky bohu že si dneska dala nějakou hnusnou voňavku. Alespoň mě nepřitahuje. "Ahóóój Bello!" "Hádej co se děje?" "No to netuším."  odpovím jí, i když vím přesně co se děje. Mám schopnost do každého se vcítit, což znamená že přesně v tu chvíli vím, co cítí, o čem je řeč, jeho tajnosti a tak dále. Prostě se chovám a myslím jako on, na jak dlouhou dobu chci, ale musím ho v tu chvíli vidět. "No tak řekneš mi co se děje?" pokouším se znít zvědavě. Myslím že se mi to docela daří. "No, dnes mají přijít noví studenti, Cullenovi." "Aha."odpovím. "A kolik jich bude?"zeptám se i když předem znám odpověď. "No prý asi 5." "Žijí spolu, ale jen 3 jsou sourozenci. Ostatní jsou jejich partneři." "Ale říkala jsi že jich je 5? Takže jeden je sám. Je to holka nebo kluk?" ptám se. "No to netuším" odpoví Jess "ale doufám že kluk." Mrkne na mě. "Jo taky doufám." řeknu i když je mi to jedno. "Pojď na hodinu, přijdeme pozdě." řeknu abych změnila téma. "Fajn." odpoví Jess. Po výkladu nudné hodiny fyziky jsme se přesunuli na matiku. Tam nás přivítala naše třídní jelikož byli jarní prázdniny. Řekla nám o nových studentech a že asi 2 s námi budou chodit do třídy. Víc jsem nevnímala. Když skončilo vyučování šli jsme na oběd. Sedli jsme si ke stolu. A najednou se všechny zraky studentů zaměří na nově příchozí studenty-Cullenovi.