Léto na farmě

1.kapitola

Šla jsem domů ze školy. Jsou oficiálně prázdniny jenže já se na ně absolutně vůbec netěším. Možná bych se i těšila jenže to by mě nesměli čekat dva měsíce na farmě bůh ví kde. Jo mimochodem jsem Tereza Lusova. Je mi 16 a bydlím v Americe v severní Karolíně konkrétně v Goldsboro a mám tu normální život jako každá jiná holka.  Jenže teď jsem se dozvěděla ze rodiče odjezdí na dva měsíce na cestu kolem světa a mě jakožto holku co nikdy nevytáhla paty z Goldsborou ne že by mě vzali s sebou ale šoupli mě někam na venkov za tátovou mamkou.  Ani jednou v životě jsem ji neviděla a prý tam někde má velkou koňskou farmu. Nevím co si mám myslet mám se bát nebo být ráda že poznám nová místa? No uvidíme.
     Přišla jsem domů a rovnou bez pozdravu rodičů běžela k sobě do pokoje. Slyšela jsem jak za mnou mamka volá ale ignorovala jsem ji. Byla jsem furt naštvaná. Vím ale že se tomu nevyhnu. Sedla jsem si na postel a koukala na svůj už úplně zabalený kufr. Mám chuť to všechno zase začít vybalovat ale nemůžu. Mamka přišla ke mě a sedla si vedle mě na postel.,,Ahoj Terko furt se na nás zlobíš? Víš že bych tě vzala s sebou ale už jsme babičce Glorii slíbili že na léto přijedeš." snažila se máma ale já ji nevnímala. ,,Mami ? Co tam budu celé léto dělat koně neznám a nemám ráda Glorii taky ne a budu tam úplně sama. Nikdo nikde jen koně a babi Glorie . Je tam vůbec alespoň internet nebo normální civilizace? Mám strach. Vždyť ji vůbec neznám." Vychrlila jsme na mámu a začala jsem zběsile mrkat abych zahnala slzy. Měla jsem opravdu strach ze se tam něco stane ze tam budu dva měsíce sama a nikdo normální a alespoň stejného věku tam nebude. ,,Ale no tak zlato ty se zabavíš vždyť ty se dokážeš  zabavit kdekoli a kdykoli." konejšila mě  máma  ,, Terez musíme jet jinak ten vlak nestihneš!" Zavolal na mě táta z kuchyně a já nemohla jinak než se zvednout a jít.

Seděla jsme ve vlaku a poslouchala písničky od Ariany Grande. Už jsem takhle seděla skoro 4 hodiny a ještě musím hodinu počkat a pak přestoupit do nějakého minibusu. Vůbec netuším co dělám ale co možná to přežiju možná ne ja fakt nevím ale co vim ze to budou ty nejhorší prázdniny.

Vlak zastavil u nějaké zastávky neměla ani název. Rychle jsem vystoupila vzala si své kufry a běžela na autobus který jsem kvůli zpožděni vlaku skoro nestihla. Doběhla jsem jen tak tak už se zavírali dveře řidič me viděl a tak ještě jednou ty zatracené dveře otevřel. ,,To neumíš chodit včas !!! Kdo tu má sakra furt čekat! To je mládež dneska nic jim není drahý. Je to za 2$." Bože co jsme komu udělala!? Rychle jsem mu podala ty dolary a šla si sednout. Jenže to bych nebyla já aby se něco neposralo jeden z kufrů se mi zasekl kolečkem o přední sedačky a nešel uvolnit. Prala jsem se s ním asi 5 minut. Pak se zase otevřeli dveře a do autobusu přisel nějaký kluk nejdříve sem mu nevěnovala absolutně žádnou pozornost jen jsem slyšela co říká  ,,Ahoj Frenku. Promiň za to zpožděni ale ten krám už se zase rozbil doufám ze jsem tě moc nezdržel" řekl to tak krásný hlas že jsem se musela kouknout na jeho majitele. Byl to vysoký brunet s čokoládově hnědýma očima a krásnými rty. Zůstala jsem na něj čučet jak péro z gauče. ,,Ahoj Lime to je překvapení já vůbec netušil že přijedeš to bude mít Glorie radost to bude určitě pořádná grilovačka." Počka řekl Glorie!? Fakt jsem rozuměla správně opravdu řekl GLORIE. ,,Co tam furt děláš!!" Štěkl na mě ten protivný řidič až jsem sebou trhla. ,,Ammmm......mm c.. co... cože a já mnoooio a co??" Zakoktala jsme se s pohledem upřeným stale na toho poloboha který jak jsem si uvědomila na me též koukal. Rychle jsem sklopila oči. ,,Říkám co tady furt děláš! Bože jsi nahluchlá nebo co !!"plivl po mě ten Frenk nebo jak se jmenuje. ,,Am no me se zasekl kufr..." koktala jsme a stále se snažila to ztracené kolečko vyprostit. ,,Ukaž já ti pomůže."řekl mi ten kluk s tak krásným úsměvem ze se mi skoro podlomila kolena. ,, mmmm.... Dekuju asi ja promiň.... no že zdržuju. Já ammm...... no dekuju." Koktala jsme ani nevím co. Byla jsme tak mimo ze jsem nevnímala absolutně vůbec nic než ten krásný úsměv na tváři toho kluka. ,,Ale to nic to je v pohodě pojď já ti pomůžu." Vzal mi dva kufry a odnesl je do zadní části autobusu pak se vrátil pro zbytek zůstal mi v ruce jen můj malý batůžek.,,Pojď" kývl na mě a já jako omámená šla za ním. Sedl si a poklepal na sedačku vedle sebe ,,Pojď sedej."pověděl a podíval se na mě. ,,Amm... jo.... no.... dekuju." Řekla jsem tak potichu ze to snad ani nemohl slyšet. ,,Já jsem Liam a ty? ty tu nebydlíš ne nebo alespoň jsem tě tu  nikdy neviděl."řekl Liam a jeho pohled byl upřený jen na mě ,,Amm no ne nejsem a jmenuju se Tereza ale prosím říkej mi Terez prosím nemam rada když mi někdo říká Tereza ." ty poslední věty jsme skoro šeptala. Za tohle se vždy stydím na oslovení,,Terezo" mám špatné vzpomínky říkal mi tak matčin bratr. Nemám ho ráda opravdu ne když jsem byla mladší skoro se mu povedlo mě sexuálně zneužít. Od té doby když mi někdo řekne Terezo vždy sebou trhnu a nedokážu se soustředit ani vnímat okolí. ,,Dobře můžu ti říkat Tery? Zní to dobře ne nebo alespoň si to myslím jde to k tobě."prohodil jen tak jako kdybychom se bavili o počasí. Moje jméno z jeho úst znělo tak krásně. ,,Jo můžeš nikdo mi tak nikdy neříkal. A jo asi to zní dobře." Asi vážně jsem řekla ASI bože zní to skvěle a nejlépe aaaaaa. Už jsem říkala jak krásně zní jeho hlas???! ,,A kam vlastně jedeš? Máš tu známé nebo někoho?" zeptal se mě Liam. ,,No vlastně jo mám tu babičku jmenuje se Glorie Lusova neznáš ji náhodou?" vychrlila jsme to ze sebe tak rychle že jsem se bála jestli mi vůbec rozuměl. ,,Počkej Glorie Lusova no tak to je super já tam jedu taky a ona je tvoje babička netušil jsme že má děti natož ze ma vnučku pomalu v mém věku." řekl to velmi překvapeným hlasme až mi přišlo že už to neřekl on ale někdo jiný.

________________________________
Takže AHOJKY vítejte u mého nového příběhu. Doufám že se vám to bude líbit. Nemám žádné zkušenosti s psaním tak kdyby se vám něco nelíbilo tak dejte vědět
Vaše Eli😜