najdi a znič...Alucarde.

1# zrádce

Alucard se takhle procházel tichou nocí, jeho bledou tvář ho osvětlovala rudá záře rudého měsíce a kochal se krásou temnoty lesa, který byl okolo sídla Hellsing.  Dál se kochal, když v tom tichou noc přeřízl zvuk oznámení na jeho telefonu, byla to jeho šéfka. Integra Fairbrook Wintages Hellsing, Alucard se usmál od ucha k uchu když uviděl poslední část zprávy.

"Alucarde, mám pro tebe úkol. Okolo naší vily,  se potuluje nějaké stvoření, najdi a znič, jako odměnu si vem jeho duši."

Na pomyšlení že si pochutná na šťavnaté krvi dostal větší touhu ukončit život tomu stvoření, který se pohybovalo okolo sídla Hellsing.

Když se to tak procházel a hledal tu věc která měla být okolo sídla, užíval si hlazení jemného vánku po jeho vlasech. Na chvíli se zastavil a koukal ještě na rudý měsíc.
"Jaká to byla klidná noc... Uhh.. zasraný monstra! Ani klid mít nemůžu"
Zavrčel Alucard a ohlížel se po stvoření, když v tom uviděl menší siluetu hubeného muže. Alucard se usmál, vypadalo to na slabého upíra. Tentokrát se rozhodl zbraně nepoužít. Rozmáchnul se rukou a chtěl rozpůlit upíra vejpůl. Upír se ale útoku vyhnul a dal Alucardovi pěsti.
Alucard byl zaskočen, jeho čelist mu ulétla někam jinam. Chvíli tam stál a čekal až se zregeneruje. Jeho regenerování netrvalo dlouho, byl to rychlí proces.

"Nevypadáš na slabého upíra ale na silného taky ne"
Řekne s úsměvem Alucard.

"Upír? Já jsem vlkodlak! Taky mi říkají Devil of the shadow. Ale říkej mi normálně Shadow. Mimochodem, čekal jsem že budeš mít rychlejší chvaty, když jsi ten 'lovec upírů'! Tomu si říkáš lovec? Ani vlkodlaka zabít neumíš"
Řekl Shadow který se Alucardovi začal posmívat. Alucarda to nejdřív pobavilo.

"Výborně, tohle jsou tvá poslední slova? Ty zasraný pse?"
Řekl Alucard který vytahoval zbraň "Jackal".
Shadow se usmál.
"Poslední slova? Nebuď blbej... Na 500 letého upíra nejsi dost chytrý"
Alucardův úsměv spadnul. Střelil po Shadowovi. Ten se vyhnul a ve velké rychlosti praštil Alucarda do břicha.
Alucard praštil Shadowa do zátylku, nebo snažil se ale nečekal že jeho reflexy budou až tak dobré. V Alucardovi se vařila zlost. Ale stále se snažil mít chladnou hlavu.
Nemohl se jen tak přemoct od nějakého zmoklého psa!

Mezitím v sídle měla Integra chladnou hlavu, měla po boku Waltera, který právě šel obsloužit Seras a Bernadotta.
Vojáci taky hlídali okolo sídla, Integra tedy byla v bezpečí.

Když se Walter vrátil, měl opět svůj kamenný výraz.
"Waltere, podej mi zapalovač prosím"
Nakázala Integra, Walter přikývl hlavou a mlčky šel pro zapalovač, mezitím si Integra vytáhla doutník a vyplňovala nějaký nezbytný papíry.

"Má paní, myslíte že Alucard přijde v pohodě?"
Zeptal se Walter zatímco ji zapaloval doutník, Integra se pousmála, potáhla z doutníku a vydechla kouř.

"Ano, přijde, jako vždycky, Alucardovi se věřit dá, chrání mě a tohle sídlo, určitě si nedovolí přijít o někoho, kdo ho krmí panenskou krví" vysvětlila Integra a potáhla znovu z doutníku.

Walter byl pak ticho, Integra začala být nějaká nervózní, nechápala Walterovo chování.
"Jste unavený? Waltere? Pokud ano, běžte si lehnout"
Nakázala Integra Walterovi. Walter ji poděkoval a nasměroval si to do svého pokoje.
Poté se Integra ocitla v místnosti sama. Nevěděla proč ale chyběla ji společnost Alucarda, jeho škádlení a povídání o zářivé noci. Kolikrát se jí stalo že v kanceláři usnula a Alucard ji přikryl svým rudým kabátem. Integra si potáhla z doutníku a koukala do tichého prázdna se společností záři měsíce.
Chvíli tam tak seděla, kouřila a přemýšlela o Alucardovi. Najednou uslyšela nějaký zvláštní zvuky, otevírání dveří hlavního vchodu. Myslela si, že Alucard se vrátil a přišel oznámit že je s úkolem který mu nařídila hotov.