Část 2. (z pohledu Maxe)

4 1 0
                                    

Naštěstí nám řekli, že dneska máme volno, protože se ve škole něco opravuje. Jsem docela rád, že se můžu pořádně vyspat, ale jelikož jsem se nudil napsal jsem Vojtovy.
Max: Čau Vojto promiň, že jsem na tebe nepočkal před školou.
Nečekal jsem, že mi odpoví, ale odpověďel.
Vojta: Ahoj vpohodě hele nechtěl bys dnes za mnou zajet a přespat u mě???
Byl jsem nadšený jako koťe a tak jsem rychle odepsal.
Max: Jasný už se těším a v kolik?
Vojta: Nevím tak kolem oběda.
Max: Tak jo uvidíme se čau.
Vojta: Čau.
Už se rychle připravuji a z nějakého důvodu si beru nejlepší oblečení které mám. Skáču na kolo a už jedu i když jsem si strašně narazil prdel. Nevím proč, ale v polovině cesty jsem si uvědomil co se stalo včera a chtěl jsem to otočit. Rozhodl jsem se, že na to seru a jedu za ním. Dojel jsem za ním a on už stál před dveřmi. Nevím co to do mě vjelo, ale silně jsem ho objal. A zase jsem zčervenal poté jsem se mu nemohl podívat do jeho krásných očí. Najednou mě osloví „Hej, klid jo nevidíš mě poprvé" s velikým úsměvem. Za to já se hroutím z toho, že to evidentně vypadalo divně. Odpověděl jsem mu „Promiň, Vojto"
a on se zasmál. Byl jsem rád alespoň za ten falešný smích. Dovedl mě do pokoje a za chvíli jsem se vymluvil, že musím na záchod a tak jsem šel. Na záchodě jsem se na sebe podíval a uvědomil jsem si jak jsem ubohý. Vyšel jsem z koupelny a tam stál Vojta který mi sdělil „Hej vezmu nějaký chálec tak zatím počkej v mém pokoji." Šel jsem do jeho pokoje a ukradl jsem mu jeho mikinu a jednu strašilku. Potom před dům přijela nějaká holka a ukradla mu bílého kocoura. Radši jsem mu to neříkal. Čekal jsem docela dlouho až konečně přišel byly jsme oba sticha a koukali jsme na My little pony ajn.
On usnul a lehnul jsi mi na rameno. Myslel jsem, že umřu, ale budit jsem ho nechtěl. On se poté vzbudil sám a poté se mě zeptal „Hele, vím že to bude znít divně, ale nejsi gay?" okamžitě se začervenal a já taky neodpověděl jsem mu a on se mě už neptal.
Poté jsme chtěli být už na mobilu a tak jsme se rozhodovali kdo půjde spát na postel vyhrál jsem postel a on zem. A tak jsme šli spát. A najednou něco křuplo a já byl na zemi celá postel kterou jsi Vojtěch postavil trošku zhebla. Těžko říct jestli to bylo tím, že jeho Bořkovské zkušenosti jsou na nule a nebo já jsem jen tlustoprd. Honem přiběhla jeho máma a ihned Vojtovy vinadala jestli si zmrd myslí, že je normální. Já jsem dostal záchvat smíchu. A za chvíli nám máma Vojty sdělila, že budem muset spát spolu v manželské posteli. Já jsem byl šťastný i zdrcený, ale nevím jak Vojta, pořád se usmíval. No a tak jsme šli do manželské postele. Musím upozornit, že mě stále bolela prdel a já jsem se snažil celý zčervenalí usnout a nakonec se to povedlo.

Vojmax 2 ❤️Waar verhalen tot leven komen. Ontdek het nu