Jakmile se Erenys Nikone přestěhovala z Francie do Anglie přišel ji dopis z Bradavic. O přijetí do již jmenované školy Čar a Kouzel. Albus Brumbál již o ní věděl. Jak by ne.
Ani si nestačila vybavit, když k nim domů přiletěla sova. Erenys si od ní převzala dopis a pustila se do čtení, když zjistila že je určený jí.
Ihned po přečtení se ho vydala ukázat mamince, tátu neměla, zemřel v boji proti smrtijedům. Sebehla schody a přiletěla do kuchyně jako velká voda. Máma, Aname Nikone ji za to i pokárala. Ale Erenys si toho nevšímala. A předala ji dopis. „Brumbál už ví, že jsem tady," řekla Erenys.
Její matka si dopis přečetla a pravila:„Dcero teď se vydáme na nákupy do Příčné ulice."
Už měly skoro všechny věci (hábit, učebnice) jen ne mazlíčka.
Vydali se tedy do obchodu se zvířaty, Erenys se zalíbila černá fretka. Měla pro ně slabost. A tak si ji koupila. Už byl čas se vrátí domů, ale Erenys chtěla poznat někoho z Bradavic a seznámit se, tak čtrnáctiletá dívenka maminku uprosila aby ještě zůstaly. Aname se rozhodla dceři vyhovět, sedla si tedy do kavárny a dala si něco na zub. Mezitím se Erenys potloukala po Příčné. Stavila se hledala pořád někoho z Bradavic ale štěstí ji zatím nepřálo. Tak si vytáhla knížku a za pochodu si četla. Když to čekala nejméně někoho ze školy pro kouzelníky potkala, vlastně přímo do něj vrazila. Byla to Pansy Parkinson. Největší kráva a děvka Zmijozelu.
Ta na ní hned spustila. „Ty hnusná mudlovská šmejdko jak se opovažuješ nedávat pozor na cestu!" Mylně ji předpokládala za mudlorozenou. To kvůli jejímu stylu oblečení. Ale to Erenys nedopálilo, ji naštvalo že ji tak ošklivě nazvala. Ne, nenechám se tady urážet, pomyslela si. Vzhlédla od knihy a setkala se s hnědýma vzteklýma očima největší zmijozelské krávy. A zařvala na ní:„Ty pizdo dávej si pozor na hubu!"
„Ta tě setřela Pans." řekl jeden s kluků, co byl s ní. Zbytek z nich se uchechtl. Erenys až teď si jich všimla, byli čtyři, dva obézní, jeden s tmavou pletí a jeden nepřirozené bledý s hlavou namočenou nejspíše v peroxidu. Prostě platinově blond. To byl taky ten co promluvil.
Pansy se chtěla ještě hádat, ale Draco Malfoy ji položil ruku na rameno a zašeptal ji něco, ta se usmála a odešla pryč. Pak Draco pokynul rukou a kluci ji následovali.
„Máš kuráž," řekl ji s úsměvem. „Jak se vlastně jmenuješ?"
„Jsem Erenys Nikone," řekla a čekala že si z jejího příjmení bude utahovat, že bude tvrdit že je nikotin.
Pokýval hlavou. „Jak se vlastně jmenuješ ty?" zeptala se na oplátku ona.
„Draco Malfoy," mírně se ji uklonil a ona se zasmála. „Mimochodem z jakého ročníku a koleje jsi, nikde jsem tě tu neviděl."
„Teď půjdu do čtvrtého a kolej zatím žádná. Přestěhovala jsem se sem z Francie."
Ti dva si chtěli ještě povídat, ale přišla Erenina matka s tím, že je čas jít domů.
