Only his princess

Kapitola první

Když otevřu dveře zjistím že se ani jeden z rodičů nijak nepohl "jsem doma " oznámím spíš svím botám které si zrovna sundavám.  "Kde jsi jako byla ?" Vyjede  po mě otec "ve škole, ráno jsem vám to říkala" "Do školy se o víkendu nechodí tak mi tu nelži!" Zakřičí na mě a já ucítim závan alkoholu "dneska je ale středa" *plesk* na mé levé tváři mi přistane facka "nebudeš mi tady odmlouvat!" Do očí se mi vhrknou slzy a já se rozběhnu  do svého pokoje kde se zamknu. Během několika vteřin ke dveřím doběhne můj otec a začne na ně hrubě mlátit. "Otevři ty malá děvko ! Jestli neotevřeš tak tě zabiju !" Sedím opřena o dveře aby je nemohl Otevřít a nahlas vzlikám. Bojím se jakkoliv pohnout aby dveře nepovolili. Po pár minutách se natahnu pro telefon a vytočím číslo mého brášky  " ahoj Miriam,  copak potřebuješ?" " mo-mohl by jsi mě vyzvednout? " "Miri , co se děje ?" " Opil se a máma se sfetovala a on mě chce zabít, prosím Harry přijeď si pro mě ! Ne tati ,prosím!" Zakřičim protože se otci konečně povedlo vyrazit dveře , popadne mě  za vlasy a táhne do obýváku. Telefon mi vytrhne z ruky a aníž by se obtěžoval s ukončením hovoru praští s ním o zem a tak se rozbije na kousky. " Mami, mami pomož mi prosím!" Ignoruje  mě a dál se věnuje  drogám na stole před sebou.  " drž hubu ty malá děvko , sama víš že tě nevníma.  Já tě teď zabiju a jí to bude jedno " " ne,ne,to není pravda !" " Lauro ,zabiju ti dceru !" Zavolá na mou matku která na to nijak nezareaguje a jen si dá další čáru.  " Vidíš? Je jí to jedno ,ty seš jí jedno " z očí se mi znovu vykutálelí slzy. " Chceš něco říct než se tě konečně zbavím?" Už už něco řeknu ale v tu chvíli se otevřou dveře hlavního vchodu a v nich stojí můj bráška. " Harry
, chlapče můj " začne  se rozplívat můj otec . " Miriam, běž si zbalit věci ,vezmu si tě k sobě " " Nemůžeš jí odvést,je to moje dcera" protestuje otec. " Tvoje dcera? Tvoje není od toho okamžiku kdy ses o ní přestal starat!" V nepozornosti otce se pomalu vyplížim do svého pokoje kde rychle nahazím svoje nejdůležitější věci do kufru a vatim se zpět do obýváku kde se stále bráška hádá s otcem. "Ty nejsi chlap ,ale kus hovna co není schopný se postarat ani o sebe natož o svoji dceru a manželku !" "Nevíš jak je to těžký to zvládat " "ono by stačilo tolik nechlastat, pracovat, nedávat svojí manželce fet a starat se o svoji dceru !" "Bráško?" Špitnu aby věděl že jsem už připravená.  "Teď ti aspoň jeden problém vyřeším " odsekne naštvaně bráška a odejde se mnou ke svému černému mercedesu .