Píše se rok 1946, jeden rok po válce a já jdu do první třídy. Můj otec zemřel v bitvě o Paříž. Poté, co to matka zjistila vzala si svůj život také. O mě a mého bratra se postarala naše teta Hedvika. Bratr zemřel při bombardování Drážďan. Zbyl jsem jen já a moje sedmdesáti letá teta. V první třídě jsem byl velmi úspěšný, ale spolužáci mě šikanovali. Naše soudružka učitelka byla přísná. Když jsem přišel pozdě majzla mě rákoskou. Nezvládal jsem to.
