“Ve světě plnélím kouzel a zázraků,” Začala předčítat Ella, “je malá vesnice jménem Seralland. Vesnice je malá a málokdo o ní ví.”Ella hlídala svoje malé bratrance, a tak se jim rozhodla předčítat ze své staré knihy od babičky.
“Hej, jste vzhůru?” Zeptala se Ella když si všimla že její bratranci Matěj a Kuba mají zavřené oči. “Jasně že spí, proč se vůbec snažím.” Povzdechla si Ella, zavřela knihu a šla do kuchyně uklidit zbytky od večeře. “Hmmm….nechápu proč jsou tak unavení.” Pomyslela si když vyklízela myčku. “Celej den jen seděli u televize a ta procházka do obchodu, kterou si vynutili, taky nebyla nic moc”
Bylo sedm večer a Ella seděla na gauči a koukala na film. Byla dost otrávená protože zítra půjde do nové školy a ještě musí být doma s bratrancema kvůli nějaké pitomé svatbě, na kterou šli všichni dospělí v její rodině. Ani nemohla zůstat doma s jejím dvaadvaceti letým bratrem Vaškem se kterým by mohla hrát hry až do půlnoci. Alespoň je ta škola lepší než ta minulá, teda to říkala máma. Ale dojíždět vlakem a metrem do školy bude na nic.
Najednou jí zazvonil mobil, byla to její matka. “Co je mami?” zeptala se Ella “Ahoj. Jen ti chci říct že se trochu zdržíme.” Oznámila jí matka. “Jo, jo jasně. Tak jo” Zavěsila mobil Ella. “Jasně že mě tady nechaj. Hádám že přijdou opilí domů ve čtyři hodiny.” Naštvala se a tříska s nejbližším polštářem o zem, což probudil malého Matěje. “Je všechno v pohodě?” Zeptal se a promnul si oči. “Jo, jo vše je v poho.” Uklidňovala ho. “Jdi spát je pozdě.” Matěj odešel nahoru spát a Ella si šla připravit do školy. Starat se o bratrance bylo dost náročné a tak si lehla do postele a za pár minut usnula také.
Ráno musela vstávat v šest ráno aby vše stihla. Bratranci byli už dávno u nich doma protože je jejich rodiče odvezli. Rychle se oblékla do svéhé nové modré školní uniformi a s taškou na zádech vyšla z domu.
Na snídani si zašla do blízkého Starbucksu. Sedla si sama ke stolu vzadu a začala snídat. Znenadání slyšela mladý hlas “Hej, je tohle místo volné?” “Ne, jdi pryč.” Zamračila se Ella zabraná do mobilu a tak jí ani nenapadlo podívat se na člověka který stál před ní. Hlas se jen zasmál a sedl si naproti ní. “Řekla jsem ať vypad-” Křičela Ella ale včas se podívala na člověka sedícího před ní. “SAM!!!!” Zakřičela Ella objala člověka na kterého před pár vteřinami křičela. Byla to Sam, její nejlepší kamarádka. “Ahoj Elli” Usmála se Sam. “Moc se omlouvám že jsem na tebe křičela.” Omluvila se Ella.
Ještě nějakou dobu si povídaly a Ella dojedla svojí snídani. “Takže my teď budeme chodit do stejné školy?” Zeptala se Sam. “Jop” Usmála se Ella a kamárádsky ji šťoichla do ramene. "Heyy!!" Zasmála se Sam a oplatila jí to. Procházely kolem velkých obchoďáků a domů, lesoparků, hřišť pro děti a hotelů. Za několik minut se dostaly k velkému nádraží s červenou střechou. Vešly dovnitř a Ella si vyndala peňeženku. “SAKRA” Naštvala se Ella když ji otevřela. “Co se děje? Uklidni se.” Zeptala se Sam. “Bratranci mi vyndali z peněženky lístek. Až já je uvidím, já jim tim jejich krkem za-” “Uklidni se, já ti ten lístek koupím. Nikomu nemusíš zakroutit krkem” Uklidňovala jí Sam. “Ani-” “Ani je otrávit, shodit z mostu, uškrtit, vrazit jim sedmapadesát nožů do zad, prostřelit jim každý orgán pistolí alespoň jednou, ani nic podobného.” Zasmála se a vytáhla si peníze. “Teď pojď musíme ti ten lístek ještě koupit.”
U pokladny byla stará paní s dlouhými šedými vlasy a kulatými brýlemi. Ella se jí trochu bála, takže mluvení musela dělat Sam. Ta byla vždy takový extrovert, všude si našla kamarády a všichni ji měli rádi. Za to Ella, ta byla naprostý opak. Kamarády měla hlavně díky Sam a šikaně se často nevyhnula. Někteří se jí bali, kvůli tomu, že se rychle naštve. Se Sam se potkaly před dvěma lety. Jednou totiž, ve stará škole, Ella seděla v lavici a její spolužáci si z ní dělali legraci. Vtu přišla Sam a poslala je do prdele. Od té doby se začaly bavit.
