Nebylo jich moc.

kapitola 1

Ty bláho,poslední tři týdny a já píšu přijmačky z matiky a češtiny.Jsem už nervozní měsíc.Ale,tak když je čas tak se učim,zase se neflákám.Tréninky mám každé pondělí,středu a pátek.Tak posledni 2.měsice intenzivního učení,si myslím že bych ty přijmačky zvládla.Fotbal nám zachvilku končí, protože moc týmu v naší skupině není, jen 8.Mám 2.starší sestry Kláru a Ivetu.Jestli se dostanu do té Prahy,tak budu bydlet u své sestry Kláry,abych nemusela na intr.
Moje rodiče se poznali na jedné Diskotéce v roce 1993,vypravéli nám že to bylo v srpnu.Táta jí pozval na drink.Mamě bylo 20 a tatovy 23.Po chvilince randění se máma dozvěděla že čeká mojí sestru Kláru.Narodila se v řijnu roku 1994.V létě se moji rodiče vzali a pak za rok narodila i moje druhá sestra Iveta a nakonec já Markéta ročník 2001.Když si to schrneme.Tak v tom roce bylo mojim sestrám 6 a 4.Protože,jsem se narodila v dubnu,to ještě neměli narozeniny.Moje mamka mě měla ve 28.Tatovy bylo 30.
Jak jsem se vlastně dostala k fotbalu?Mě nikdy moc nebavilo holčičí věci.Jsem spiš nosila ty klučí.Bavilo mě se bavit spíše s klukama a hrála jsem taky snimi i taky ten fotbal.Do 10,jen teda s klukama a pak mě táta přihlasil už do Plzně na Viktorku.Tam jsem hrála s holkama v týmu.Jediná vyjímka teda je moje kámoška Terka,s kterou jsem si tedy hrála i s panenkama,prostě naholčičí věci.
Teď teda do součastnosti.Do roku 2016.Jak jsem nazačatku naznačila za tři týdny mi začinají přijmací zkoušky.O víkendu hraju zápas.Ještě zbývají 7.jako i s tímhle.Zrovna hrajem se Spartou,tak aspoň uvidím svoje budoucí spoluhráčky.Hrajem v Praze v sobotu od 16:30.
V 11 jedem do Plzně po dalnici.Dorazíme tak 90.min před zápasem.Hrajem na Strahově.Hodinu před zápasem se roztrenujem.Hlavně nohy.Hned mě trenérka dá do zahojavicí sestravavy.Jako jedinou utočnici,v sestavě a kdo jiný než já jsem dala gól,je to moje povinost.Prohra 6:1,nebyla polehčujicí.Ale,ten gól mě těšil.S prohry jsme sklamané,ale je to proti Spartě.Doma jsme před 8.Jdu se umejt a spát.
.....................
Neděle je volná,mužu odpočivat a učit se na test z dějaku.Kterej písem v úterý,kouknu se i na přijmačky,hlavně z matiky.Ta mi fakt nejde.K obědu máme kuře s rýží.
V Pondělí máme do tří.Začináme Češtinou a pak hned matika.Bus mi jede ve 4.hodiny.Ještě se kouknu na ten test,ať mám za jedna,ale děják mi jde.To mám samí jedničky.
18 a 19.píšu ty přijmačky.V pondělí pojede semnou máma a v úterý táta.V neděli před přijmačkama,hrajem s Slováckem v Uherském Hradišti .Prohrály jsme tam 11:1,ale za se jsem dala gól.Jsem v tomhle týmu nejmladší.Před 10.dny jsem měla narozky.Oslavila jsem to jen v kruhu rodiném.Jedna moje spoluhračka je o rok starší než já.Stále nemohu uvěřit že jsem tady nejmladší z holek a víc neuvěřim že já přestupuju do Sparty,můj sen od 11.
Den D startuje,nervní už od rána.Ráno musím stávat před 6,abychom to stihli do 8 do cíle.Ráno si dám jen šušenku a čaj a mužem vyrazit.Přejedem tam 20.minut před začatkem.Napřed dělám přijmačky na tu Spartanskou,kde byla také podmínka hrát za Spartu.Od přístí sezony.Napřed přijmačky s čestiny a pak z matiky.
Mám takové potom spísené pocity,s těch přijmaček.Ale,za odměnu že jsem tam šla,tak mi máma koupila fast food,i když bych neměla.Trénink jsem stihla.Napřed vyklusovaní,3.kolečka,hraní baga,ruzné posilovací cviky a zkousení penalt.
Další den jdu dělat přijmačky na Potravinařskou,na Podskalský.S těchto přijmaček se citím lépe,jeli jsme se podivat i na Strahov,kde budu hrát od přiští sezony a také trénovat.
                     ...............
Za dorostenky jsem hrála do té doby než byli přijmačky vyhodnocemé
výsledky přijmaček........a.Vzali mě na obě školy,ale jdu na tu potravinařskou.
Potom co jsem se dozvěděla že mě vzali na obě,tak jsme hrály ještě 3.zápasy.První s Hradcem prohra 3:0,pak výhra 17:0.Dala jsem 6.gólů.Poslední zápas v Pardubicích prohra 3:2,ale dala jsem oba góly.
Blížil se konec školy,Moje vysvědčení vypadalo tak:
Čeština:2
Matika:3
Angličtina:1
Němčina:1
Zeměpis:1
Přirodopis:2
Chemie:2
Občanka:1
Dějepis:1
Tělocvik:1
Hudebka:1
Měly jsme slavnostní ukončění.Tak jsem si vzala za Uherský rok šaty.Které byli tmavě ružová,když jsem se zatačilo,sukně litala.Musela jsem jít s nějakým spolužákem,si pro vysvědčení.Aby,to bylo slavnostní.Bylo fakt hezky,krasně svítilo slunce.Když vše skončilo,tak se jdem rozloučit s naší třidní a večer to jdem zapít.No vim není nám 18 a já jsem pomalu nejmladší ve třidě.Ještě jeden kluk Fanda je mladší,pak ještě Jirka a David.Jinak jsem nejmladší holka.Vlastně ještě Oldřich.Byly jsme jen 8.holek ve třidně.Já tam byla jediná fotbalistka,pár kluků taky hrálo fotbal.Byli jsme spíš sportovní třida.Dvě holky hrály Basketbal a jeden kluk Volejbal.
Večer si nasebe vezmu džiny a triko a hlavně mikynu kdyby byla zima.Dala jsem si tam jen jednu 12 a jednu zelenou.Tančili jsme.Kluci tam pustili i fotbal bylo mistrosvý Evropy ve Franciii,ale už čtvrtfinale.Hrálo se v 9.večer.Domů mě přivezl táta.
O den dřiv mi začly prázdininy a jaký byly,to vám povím teď.
S kámoškou jsme jezdili denně do Plzně,jednou jsme byli v zoo.Byly i párty,chlastačky,ale jen mírně.Odjela jsem už na soustředění se Spartou,poznat se s Novymi spoluhráčkami.Byli jsme na soustředění 10.dní a fakt to bylo něco jiného než soustředení z Plzní.Byla jsem na dovolené z rodiči.Podívat se za sestrou do Španělska ,nic velkého.
První zápas za Spartu sedím na lavičce.Ale,dostala jsem šanci na posledních 10.min.Aspoň něco řeknu si v duch.Hned tenhle prvni zápas se hraje na Strahově.Další neděli jeden do Pardubic.Tam vyhrajem 3:0,předtim jsme vyhráli 7:0 nad Hradcem.Poslední neděli v srpnu.Hrajem už mojí bývalou Plzení.Teď dostanu prostor na druhou půlku.Dám jeden gól ze 6.Po zápase se jdu pozdravit se spoluhráčkama z byvalého týmu,odehrála jsem pár zápasů,ale i tak jsme si sedli.Sedla jsem si i tady ve Spartě.Jedna moje bývalá spoluhráčka se mě zeptá:,,Tak co Markét,jaké to tady zatím je"chvilku teda přemešlím a pak ze mě vypadne.,,No Terko,je to tady stejné super,jako u nás v Plzni".Terka na to odpoví.,,Jo to jsem ráda,že se ti tady libí"pak jsme se rozloučili a každa šla do své šatny.My slavit výhru a oni smutnit s prohry.