Vždy tě budu chránit

#1

„Steve já tam nechci" přemlouvala jsem ho, když mi pomáhal balit kufry.
Steve věděl, a chápal že k jeho nápadu nechci přistoupit.
Viděl že mám rudé oči. Steve se na mě otočil a vzal mě za ramena.
„Reb věř mi, že kdyby to nebylo nutné, tak tě nenutím. Musíš mi věřit. Musíš Buckymu věřit." konejšil mě. Na to jsem jen přikývla a objala ho. Odtrhli jsme se, až když někdo zazvonil.
„To bude asi Bucky.“ řekl Steve, když šel otevřít dveře. Já šla za ním. Steve otevřel dveře, ale jednou rukou mě chránil. Jako vždy, chránil svou mladší sestřičku.
„Čau Steve" pozdravil ho nějaký muž, James Bucky Barnes. Se Stevem se pozdravili a pak vzali oba dva mé kufry a dali je do auta.
Já stála u okna a snažila se zadržet slzy. Obličej jsem schovávala za své, po lopatky dlouhé blonďaté vlasy. Když muži odnesli kufry, chvíli oba stáli ve dveřích a sledovali mě.
Steve ke mě došel s vzal mě jednou rukou kolem pasu.
„To zvládneš“ zašeptal mi a dal mi pusu do vlasů. Já se jen něžně usmála. Pak mě odvedl k autu, když během cesty kolem dveří jsme nabrali i Buckyho.
U auta jsem se naposledy objala se Stevem a pak nasedla na místo spolujezdce. Bucky se rozloučil i se Stevem a pak nasedl na místo řidiče a vyjeli jsme.
Sledovala jsem, kam jedeme. Jeli jsme směrem k městu.