kardiak - sbírka básní

Polarita

Opíjím se emocemi, taková je vášeň,
hledám věčnou euforii, to je závislost.
Umění mé nepředává přízeň,
je sobecké a čirá ješitnost.

Všechno na světě má strany jako mince,
a s něčím dobrým přichází i něco horšího.
Záleží jen, jaké zvolíš srdce,
buď je zahořklé či něco sladšího.

Jestli dáš si ráno turka,
nebo spokojíš se s medem.
Pokud existuje „hloubka",
jak souvisí to s čajem?

Je múza pouze trpká,
jsou šťastné básně krásné.
Jak upřímná je sloka,
když je plná bázně.

Čaje na rozdávání,
to sladké opojení.
Sám však nepiji,
to si nepřeji.

Jak sladké

V kávě mé se utápím,
hořká chuť jak opium.
Je to kávy mojí um,
tak zvrácené, já vím.

Jak hořké