vánoce a další překvapení

88 10 0
                                    

Ačkoliv Vánoce nepatřily mezi moje oblíbené svátky, nějak jsem tušila že to budou nejlepší Vánoce za posledních osmnáct let. Už od rána jsme všichni byly ve vánoční náladě. Děti lítaly po domě ve vánočních svetrech a zpívaly koledy. Clint se snažil dodělat výzdobu na verandě. Já mezi tím chystala jídlo na večeři. V troubě se mi pekl krocan a já škrabala zeleninu a brambory. Po celém domě bylo cítit cukrový které jsem ještě včera večer s Clintem ozdobovala a dávala dohromady. Proto se mi ani nechtělo dnes vstávat.

,,Tak jo. Veranda je hotová." ozvaly se těžké kroky po kuchyni. Hned na to se vedle mě objevil Clint. Celý oblečený do zimního i přesto že venku nebyl ani poprašek sněhu. V tváři měl zase ten svůj ustaraný pohled jako za poslední dny. ,,Dáš si čokoládu?" zkusila jsem ho povzbudit. ,,Cukroví mám po včerejšku dost." argumentoval. ,,Néé sladké. Horkou čokoládu. Naučila jsem si ji od jedné z chův co jsem měla. Hmm." ,,Dobře. Zavolám i ty dva." řekl a zmizel v útrobách domova. Ano domova. Už jsem se tu cítila jako doma. Ale jak na dlouho jsem netušila. Raději jsem začala připravovat horkou čokoládu. Udělala jsem ji do kastrolku i pro ty dva.

Sotva jsem ztlumila ohřev ozval se dusot po schodech. ,,Čokoláda!!!!" křičely jeden přes druhého. ,,Klid. Sedněte si a dostanete." houkla jsem na ně. Do čtyř hrníčku nalila horkou čokoládu. Ozdobila pár marshmallo. ,,Je to horký pozor." postavila hrníčky před ty dva a natáhla se i pro můj a Clintuv. Tomu jsem ho taky podala. Vysloužila jsem si za to poloviční úsměv. ,,Mňam. Je to dobrý." usmála se na mě Lila. Čokoládu měla pomalu až za ušima. Ani její bráška nebyl na tom o nic líp. Nad tím jsem se jen pousmála. Jednou bych chtěla taky takové dva rošťáky. ,,Jsem ráda že Vám to chutná." ,,Kde jsi se to naučila?" podívala se na mě Cooper. ,,No. Měla jsem velice šikovnou chůvu a ta mě hodně toho naučila." raději jsem se už napila zbytku čokolády. ,,Proč taky nemáme chůvu?" nedalo to Cooprovi. ,,Protože by tu pak nebyla Key." zamračila se na něho jeho mladší sestra. Měla pravdu. Dělala jsem jim tu takovou chůvu poslední dny. Ale jednou bude muset nastat den kdy odejdu a Clint jim ji bude muset najít. Nebo jim ji najdou přes nějakou namáhavou prověrku. ,,Nikdo nebude jako naše Keyleen." řekl a na naše dal velký důraz. Jako bych opravdu do rodiny patřila. 

Ten čas s nimi se mi líbil. Opravdu jsem se cítila jako doma. Když se dopilo Lila s Cooprem zase zmizeli v obýváku. Za nějakou dobu jim měly začít nějaké pohádky. Hrnky jsem poodnášela do dřezu a rovnou umyla. ,,Chceš s něčím pomoc?" objevil se u mě Clint s utěrkou v ruce. ,,Můžeš to utřít." usmála sem se na něho. Byla jsem ráda za jeho přítomnost v posledních dnech. ,,Chybí ti někdy?" vypadlo z něho z ničeho nic. Dost jsem se zarazila až mi málem hrnek vypadl z ruky. ,,Občas. Ale stejně bych tyhle dny trávila u televize s cukrovím. Nebo bych byla v Malibu na nějakém jeho večírku. Tohle je něco co mi v životě chybělo. Jsem tu ráda." zahleděla jsem na ty dva. Z kuchyně na ně šlo krásně vidět. ,,Jsem rád že tě tu máme. Aspoň nemyslí co se stalo. Popravdě vždy to tu nějak drhlo o Vánocích. Mamka se snažila aby tu byl vždy klid a pohoda. Aspoň o Vánocích. Teď je to jak má být. Hlavně že ti dva jsou v pohodě." utřel poslední hrnek a zavřel skříňku. 

******************************************

Stala jsem u zrcadla a zkoumala svůj zjev. Dnes byl Štědrý den a my všichni se chystala na večeři. Děti se chtěli nachystat sami a Clint ještě něco zařizovat po telefonu venku. Prý má pro nás překvapení. Jsem zvědavá. A tak jsem se mohla jít v klidu a míru nachystala. Po pravdě, líbilo se mi jak jsem teď vypadala. Tmavě hnědé vlasy v krátkém střihu a lehce natočené, lehce nalíčené oči, které teď díky tomu vynikali. Jako třešnička na dortu byli moje šaty. Ty mi darovala Edith. Prý ji zaujali. Spíš mi přišlo jako by chtěla abych měla něco hezkého na Vánoce.

Z hlubokým nádechem jsem se vydala dolů do kuchyně zkontrolovat zda máme na večer vše nachystané. Krocan a zelenina s bramborem se ohřívaly v troubě. Stůl byl vánočně prostřený a i připravený pro nečekaného hosta. 

Opatrně jsem přešla k oknu a zahleděla jsem se na louky kolem domu

Oops! Această imagine nu respectă Ghidul de Conținut. Pentru a continua publicarea, te rugăm să înlături imaginea sau să încarci o altă imagine.

Opatrně jsem přešla k oknu a zahleděla jsem se na louky kolem domu. Tam moc bych chtěla aby napadl trochu sněhu. Nebo aby aspoň sněžilo. Ale to se nestane. ,,Škoda že nesnaží. "ozval se hlas kousek ode mne. ,,To jo. Bylo by to více vánoční." otočila jsem se na něho. Stál tam na svůj styl svátečně. Tmavší košile, šedé společenské sako a k němu stejné společenské kalhoty. Vše to doplňovali tenisky. Byl oholený a šla z něho cítit voda po holení. ,,Wow. Sluší ti to, Key." usmál se na mě. Cítila jsem jak se mi do tváří nahrnula všechna červeň. Bože co se to semnou děje. ,,Děkuji. I tobě to sluší." řekla jsem a zahleděla jsem se na hodiny. Za nemalou chvíli bude šest a to je čas večeře. ,,Zajdu pro ty dva." řekla jsem a vydala se znovu nahoru. Celou dobu jsem cítila pohled na mých zádech.

,,Jak to jde?" vešla jsem do pokoje Lili. Ta stála před zrcadlem a koukala na sebe. ,,Sluší mi to?" podívala se na mě. Světle růžové šaty a stejné barvy stuhy na obou jejich culíčku na hlavě. ,,Jsi krásná." dřepla jsem si k ní. Byla opravdu krásná. ,,Půjdeme? Zajdeme pro bráchu a jde se ke stolu." natáhla jsem k ní svou ruku. Neváhala a chytila se ji. Šťastným krokem mě táhla z pokoje ke Cooperovi. Ten už stál před jeho pokojem, též svátečně nastrojen. 

another chance (Clint Barton)Unde poveștirile trăiesc. Descoperă acum