Španělsko 2018
,,Můžu si přisednout?" ozval se dívčí, trochu chraplavý hlas do prázdného schodiště .,,Na podpis ani fotku nemám náladu". Zkus to příště. Odvětil blonďák s lehkým německým přízvukem a zase přenesl svoji pozornost zpět na náramek na jeho ruce.
Dívka se ušklíbla a sedla si vedle něj. Až teď si ho mohla pořádně prohlédnout. Musela uznat, že byl celkem hezký. Aspoň na malou chvíli ji napadlo něco jiného. Ze snění ji probral jeho hlas.
Neslyšela jsi? Nedostaneš ani podpis ani fotku, takže můžeš klidně vypadnout, Stávalo se, že na lidi i fanoušky občas vyjel.
Zůstala sedět, překvapená tónem jeho hlasu, bylo v něm něco bolestného a zároveň nenávistného. Hned ji napadlo, že takle se An musela cítit, když na ni křičela s úplně stejným hlasem.
Mladý blonďák se po chvíli otočil na dívku a chtěl jí říct něco dalšího ale všiml si, že má ubrečené oči a další slzy jí stékají po tvářích. Zalitoval toho, jak po ní vyjel.
,,Promiň, nechtěl jsem tě rozbrečt. Kam chceš ten podpis?" Pousmál se i když mu rozhodně do smíchu nebylo. Přetvařovat se uměl,jak jinak by mohl zvládnout paparazzi a nemít žádný skandál i když už to párkrát nezvládl.
,,Jestli ti to ještě nedošlo, o žádný podpis nestojím." Byl překvapený její reakcí. To ještě nikdy žádný jeho fanoušek neudělal. Celkem rychle mu došlo ,že ona nejspíš fanynka nebude.
,, Tak, co tu děláš?" zeptal se a hned své otázky litoval. Dívka se na něj podívala uslzenýma očima.
,, Chtěla jsem jít na střechu ale dveře byly zamčené, tak jsem šla sem protože jsem chtěla být sama ale jsi tu ty.,, Proč jsi tady ty?" otázku nakonec skoro zašeptala, jakoby se bála, že se znovu rozbrečí.
,,Zkazil jsem si závod a přišel jsem o dobrého kámoše." Prohrábl si vlasy,které mu padali do očí.
,,Já zase o sestru" řekla a podívala se do dáli.
Blonďák nic neřekl. Nevěděl jak to myslela a nechtěl se vyptávat. Podle toho jak brečela usoudil, že je její sestra mrtvá.
Schodiště se ponořilo do ticha. Oba uvnitř sžíraly jejich myšlenky.
Kdybych ho prostě nechal ať mě předjede.
Kdybych na ní nekřičela, nikdy by neutekla.
Vteřiny se měnily v minuty a z nich se stávali hodiny.
Dívka už nebrečela, jenom se dívala na jedno místo ve zdi,jako by tam viděla svojí sestru. Blonďák si hrál s náramkem na ruce.
,, Jsem Nico." ozval se zničeho nic.
Překvapená,tím, že znovu promluvil řekla: ,,Já Anita."
TOTO JE MÉ PRVNÍ DÍLO DOUFÁM ŽE SE BUDE LÍBIT.😊
ANITA JE Z ČESKÉ REPUBLIKY
