S trhnutím se probudím. Sedím na trávě v šeru. Nevidím nic, co by svítilo na obloze. Je tu takový klid, že se bojím ho narušit. Sedím na kopečku a když vstanu a rozhlédnu se, vidím lucernu. Dojdu pro ni a spatřím štěrkovou cestu. Vezmu tu lucernu a jdu po cestě směrem od kopečku.
Náhle uvidím obrovskou zdobenou bránu vedoucí do majestátního, přikrytého prosklenou kupolí, hřbitova. Říkám si, co na tom může být, přece jen vstoupím, to se přece netrestá smrtí! Vstoupím. Vidím hroby, postupuji dál do středu hřbitova. Vtom zaslechnu jemné zacinkání. Ohmatám si krk a ucítím řetízek s křížkem.
Je tu více světla, pomyslím si, ale nezastavuji se a jdu dál. Najednou před sebou uvidím velkolepou sochu Anděla s rozpřaženými křídly. Je celá z mramoru, jen lem šatu a křídla jsou ze zlata. Na hlavě má zlatou korunku zdobenou malými démanty.
Pocítím nutkání se poklonit. Provedu to. Náhle mne oslepí jasná zář a já upadnu na záda a zastíním si oči rukou.
Chvíli čekám a přivykám si na světlo. Když otevřu oči je tu zase šero a místo sochy přede mnou stojí Andělka, Anděl žena. Povídá: ,,Dobrý podvečer. Co prohledáváš na tomto opuštěném místě?" Osmělím se a odpovím: ,, Ocitla jsem se na kopečku, našla lucernu vydala se po cestě. Potom jsem narazila na bránu a vstoupila do ní, poklonila se Vaší soše a pak jste se proměnila."
,, To je zajímavé ," řekla mi Andělka. ,, Smím se zeptat?''ptám se. ,, Ale jistě, "odpovídá. ,, Jaké je Vaše jméno? " ,, Anne Marie. A jaké je tvé?" ,, Nevím", odpovídám popravdě.
ВИ ЧИТАЄТЕ
Tajemství země za koncem světa
ФентезіJen upozorňuji, že tenhle příběh je má první povídka, tak abyste se nedivili a kritikou nemusíte šetřit. Jinak...tento příběh vypráví o Annie, kterou ve třinácti letech zabili spolužáci a také o tom, jak se učí kouzlit a magii správně ovládnout.
