Letters for her

Prolog

Konec a začátek

"Všichni znají pohádku o Popelce. Popelce pomohla na bál víla kmotřička, Popelka pak utekla princi a zanechala mu pouze střevíček. Princ ji hledal a našel. A zazvonil zvonec a pohádky je konec." "Ale mami...jak to že ji poznal?" "Nazul jí střevíček, který ztratila." Usmála se na svou dceru unaveně maminka. "Ale vždyť ten střevíček musel být všem dívkám, nebo alespoň nějaké jiné!" Protestovala jako obvykle holčička. Tatínek se z křesla jen zasmál. Pak se zvedl a popadl svou dceru do náručí. Zatočil s ní ve vzduchu a ona se jen pištivě smála. "Ty máš pořád nějaké námitky!" "Ale tati...ty pohádky nedávají smysl!" "Možná ne, ale mají v sobě něco, co rozhodně smysl dává. Pamatuj si to maličká...každá pohádka má svou stinnou a světlou stranu. Každý život má světlé a tmavé dny. Ale přesto se v nich najde alespoň kousek světla." "No když myslíš." Zabručela nesouhlasně dívka. Rodiče ji uložili do postýlky, jako každý večer, ale to ještě nevěděla, jak moc bude tato noc odlišná od jiných.

"Zavolejte lékaře! Hned! Rychle!" "Pohněte sebou!" Přes tenké stěny dětského pokoje dovnitř pronikal křik a zběsilé pobíhání služebných. Hnědovlasé děvče se pomalu vydrápalo z postele a doťapalo ke dveřím. Jakmile je otevřela, proniklo do tmavého pokoje ostré světlo. "Slečno Annie! Nechoďte sem! Ať sem to malé dítě nechodí!" Křičela její vychovatelka. Všechny služebné vzaly dívenku, a vedly ji pryč chodbou. Z matčina pokoje se ozýval pronikavý a usedavý pláč. Dívenka se nenápadně rozeběhla k mamince. Seděla na zemi celá uplakaná. "Maminko?" Zašeptala potichounku. "Zlatíčko, jdi spinkat." Přikázala jí. Holčička sebou při jejím tónu překvapeně trhla. Rychle utekla zpátky do pokojíčku a snažila se usnout. Křečovitě tiskla deku a celá se třásla.

"Slečno Annie, je nám líto, ale vaši rodiče..." "Kde je maminka a tatínek!" Plakala holčička, když je nemohla nikde najít. "Jsou mrtví, slečno...oba. Přijede vaše babička i s vaší sestřenicí postarají se o vás." Dívenka ničemu nerozuměla a nikdo ji nic nechtěl vysvětlit. Jedno ale věděla jistě, právě skončilo její dokonalé dětství a její srdce se nejspíš z té rány nikdy nevzpamatuje.