Phantom

XXI. Gigantomachia

Proč? Proc jen musí být tak hloupá. Když se následujícího rána probudila v objetí Touyi málem dostala infarkt.
To snad neumí používat mozek. Proč se tohle vůbec děje.
Takovéto myšlenky se jí honili hlavou mezitím co byla ve sprše.
Její mozkové buňky nejspíš vypovídají službu pokaždé když je v jeho přítomnosti sama.

Sprostě zaklela a svezla se na zem.  Kapky vody dopadali na její světlou pokožku.

Neměla tu misi vůbec brát. Měla to nechat na ostatních. Neměla se vůbec vracet.

Věděla že s ním nemůže být. Nemůžou žít jako normální rodina. Nemohli by spolu vychovávat děti. Povzdechla si. Život je někdy až přehnaně krutý.

**

Celý den jí proplouval mezi prsty. Od té doby co Touya kolem oběda odešel. Proplouvala bytem jako duch. Přemýšlela co se to s nimi poslední dobou děje.
Ani si to neuvědomila a na město začala opět padat noc.
Byla jako v letargii.
Jako by byla její mysl zahalena v mlze.

Zamračila se na stránku knihy, kterou už se dobrou hodinu snažila přečíst. Její mysl však bloudila v neznámých vodách. Nedokázala se soustředit na písmo na papíře.
S povzdechem odložila nedočtenou knihu na konferenční stolek. Nemělo cenu se dále snažit číst.

**

Přimhouřila své zelené oči. V davu lidí se snažila najít zname bílé vlasy. Nikde nebyla. Kdo však upoutal její pozornost byl mladík sedící na baru.

Touya seděl na jedné z mnoha barovým židlí a upíjel svůj drink. Vypadal zamyšleně. Jakokdyby svět kolem něj přestal existovat. Povzdechla si. ,,Nejspíš zůstala doma,"ozval se vedle ní hlas jejího bratra. Zamračila se, ale nakonec kývla.
Dnes neměli naplánovanou žádnou schůzku. Přesto Mira v duchu doufala, že se tu Shia ukáže. ,,Nezdá se vám nějak mimo mísu?"otázal se zvědavě Keigo s pohledem upřeným na Touyu.

Ostatní mu museli dát za pravdu. Jenže nepřišli do baru rozebírat zda se padouch z organizace proti které bojují chová divně.

**

Na tváři se mu vyrýsoval spokojený úsměv. Pokud je pravda co mu sdělil doktor, změní se tento boj v jejich prospěch.
Gigantomachia. Tajná zbraň, kterou mu zanechal All for one.
Tušil, že bude těžší jej přesvědčit. Ale má na své straně silné členy.
Díky Shie by ho mohli přesvědčit rychleji. 

Opřel se o opěradlo křesla, na kterém se doposud rozvaloval.
Měl by svolat všechny důležité členy.

**

Stáli někde uprostřed lesa. Shigaraki jim vysvětlil důvod proč je tak spěšně svolal.
Zamracila se. Rozhodně se ji nechtělo jim ulehčit práci s přesvědčením bývalého bodyguarda All for one.

Touya stojící vedle ní se take nevěřil zrovna moc přívětivě. Soudě dle jeho výrazu to vypadalo, že by byl raději někde jinde. ,,Já se Shiou máme jinou práci,"zamrmlal směrem k jejich šéfovi.
Nerozuměla přesně tomu o čem se bavili. Ale v tuhle chvíli jí to bylo celkem jedno.

Po pulhodinovém dohadování nakonec odcházela společně s Touyou neznámo kam.

**

,,To monstrum je snad neúnavně,!"zavrčel si naštvaně Spinner. Bojovali s ním už několik hodin bez pořádného odpočinku.
Vypadalo to jako kdyby byl Gigantomachia neúnavný. Vždy je našel.
Nechal jim tak tři hodin oddechu. Ať se vzdálili kamkoliv vždy si přišel pro Shigarakiho.

Toga mu musela dát za pravdu. ,,Teď by se nám hodila Shia s Dabim,"zamručela unaveně a přitáhla si kabát blíže k tělu.
Ona ani ostatní nechápali proč ji Shigaraki poslal s Dabim/Touyou. Jejich černovlasý teď již bělovlasý přítel pracoval vždy sám.
Tedy do doby než se objevila právě Shia. Od té doby nebylo tolik neobvykle když si vyžádal její asistenci.

,,Kolik nám zbývá času než se probere?"otázal se zvědavě Shigaraki. Byl potlučený a místy měl i zaschnout krev. Dva dny bojoval s Gigantomachiou skoro bez přestávky.  Dva dny bez spánku a jídla.
Vyčerpání se na něm začalo podepisovat.
Přesto se s každým dalším bojem zdalk jako kdyby Gigantomachia zpomaloval.

**

Zavrčela. Ani jí nic nevysvětlil. Prostě jí odtáhl bez jakéhokoliv slova nebo vysvětlení. ,,Mluvím na tebe!,"zavrčela podráždeně.  Tohle jí vážně přestávalo bavit. ,,Vím o tom,"pronesl naprosto nevzrušeně.  Frustrovaně vydechla. Tohle nemá cenu.
,,Sejdeme se s mým informátorem "pronesl klidně když už poznal, že se nevyplatí jí dále ignorovat.
Povytáhla obočí. Informátor. To by mohlo změnit celou misi.

**

Noční město bylo nádherné. Společně s Dabim čekala na molu na jeho informátora.
Snažila se na sobě nedat nic zdát. Přesto jí, ale informace o údajným zrádce mezi hrdiny nenechala klidnou.
Snažila se přijít na to o koho by se mohlo jednat bohužel bez úspěchu. Nikdo ji nenapadl.

Stála zrovna čelem k moři když zaslechla šum křídel. Zamracila se. Doufala, že to není to co si myslí. ,,Máš co jsem chtěl.....," hlas jejího společníka se na moment odmlčel. V duchu se modlila, aby nevyslovil ono jméno hrdiny. ,,Hawks," její modlitby nebyli vyslyšeny.

Stál tam ve tváři zachmuřelí výraz. Hraješ nebezpečnou hru vyslala telepaticky větu. Nepatrně přikývl. Komise usoudila, že by bylo lepší se k nim dostat i takto.
Zamracila se. Blbá komise do všeho se musí motat. Kdyby to nechali na nich nemuselo se tohle stát.

**

Konečně si mohli znovu oddechnout. Gigantomachia před chvílí usl. Tím lépe.
Horší bylo když se jim v hlavě ozval hlas vůdce Meta osvobozenecké armády. ,,Doktore slyšel jste?"otázal se zvědavě světlovlasý padouch. ,,Budeme potřebovat Shiu a Dabiho,"zavrčel

**

Vážně už se v tom začínala ztrácet. Nejdřív je pošle pryč a teď je zatáhne do nějakého zapadlého města Deika. ,,Proč tu jsme?,"zeptala se zvědavě.
,,Říkal jsem ať mě do toho nezasahuje,"zavrčel Touya ve stejnou chvíli.

Vysvětlili jim vse co se událo za dobu jejich nepřítomnosti.
,,Takže Meta osbobozenecká armáda?"povytáhla obočí. O nich neslyšela. Ale podle toho co řekl Shigaraki mají dost lidí na zničení celé hrdinské společnosti.

**

920 slov

Omlouvám se že mi tato kapitola trvala tak dlouho.
Dokonce je i kratší než ty předešlé, poslední dobou mi nejde formovat věty a příběh tak jak bych si přála takže se znovu omlouvám.
Vím, že se Gigantomachia objevil při Dabiho odhalení.
Proto jsem trochu pozmenila časovou a dějovou linku.

Tudíž jsem posunula Touyovo odhlaleni před boj s Gigantomachiou a Meta osbobozeneckou armádou.

Snad mě za to neukamenujete

-Shia-