Nemohla jsme se hnout nohy my stuhly a ja byla přiražena ke zdi slysela jsme ty hrozné zvuky ježděním nože po zdech a to nesnesitelné pomalé dupaní tazajil se my dech bála jsem se pohnout kdyby mě slysel kde jsem. Odhodlala jsem se a pomalu se pohla hned vedle mě byly dveře natáhla jsem ruku položila ji na kliku a otevřela dveře. Vlezla jsem do vnitř a pomalu zavřela. Byla jem rada ,protože ty dveře nějak nezrvaly ale karma asi existuje a průvan my pomohl ty dveře zavřít byla to rána hrozně jsem se lekla a z mích očí začaly postupně téct slzy. Ruce se my rozechvěly měla zachvaty paniky. Dopadla jsme na zem a rychle se snažila odplazit od dveří. Doplazila jsem se do rohu místnosti když cítím jak my něco malého a lehkého dopadlo na hlavu zavřela jsem oči a rukou jsem nahmatala malou chlupatou věc vzala jsem to a dal na zem. Zapistěla jsem byl to pavouk v tu chvili jsem myslela že je po mě byla jsem v místnosti z pavoukem já, člověk který má arachnofobii a taky mě stoprocentě zabije ten podělanej chlápek s nožem. V tu chvíli jsem zashechla jak někdo těžce bupe po schodech myslela jsem si že je po mě. Kroky stichly a stín ktery byl u dveří, přejel my mraz po zádech natahla jsem ruku a do ruky jsem uchitila dřevěnou bednu plnou věcí. Můj zrak se upínal na dveře a moje ruce pomalu a tiše davaly věci z krabice pryč. V krabici byla i rozbyta skleněna lahev vzala jsem ji do ruky a čekala. Najednou se odemkuly dveře a ja se s odhodlaním postavyla v jedné ruce flašku od lahve jsem se proti němu rozběhla on na mě začal mířit tím nožem. Přiložil my ho ke krku a řekl ,, hele hele holčicko nehraj si na hrdinku,, bal jsem sticha. Čekala jsem na spravný čas, v tu ranu jsem do nohou kopla do roskroku a flaskou v ruce jsem mu rozrazila hlavu doufka jsem že ho to aspoň troch zdrží
