Kapitola 1 - Počátek

26 6 5
                                    


"Je den po pohřbu dědečka a já jsem seděla v trávě ve stínu stromů kousek od jeho hrobu nic netušíc že se mi brzo obrátí svět vzhůru nohama„

Vrátila jsem se domů ještě se slzami v očích. Na stolku v předsíni ležel dopis s jménem ~ Kerria ~. Byla jsem tak rozrušená že jsem si ho nevšimla a pokračovala dál do kuchyně kde seděla moje Matka.

Mluvila jsem na ní ale neodpovídala. Když jsem se k ní přiblížila dostala jsem facku a upadla jsem na zem. Podívala se na mě. Viděla jsem její nádherné modré oči, které však  byly plné slz smutku a zlosti. Jak jsi si mohla dovolit nepřijít na smuteční hodinku věnovanou mému otci a tvému dědu? Koukala jsem se jí do očí a nevěděla co říct. Byla jsem tak smutná a zabraná do hraní na kytaru, kterou mi věnoval k šestnáctým narozeninám že jsem úplně zapomněla.

Omluvila jsem se jí ale nechtěla nic slyšet.  Vem si svoje věci a odejdi. Nechtěla jsem odejít a opustit zbytek toho co jsem ještě měla ale Matka mi nedala na vybranou. Ještě než jsem opustila svůj domov podívala jsem se do těch jejích modrých očí, které byly teď plné zlosti. Položila jsem si tašku s věcmi vedle stolku s dopisem, který do ní tiše spadl, když jsem si navlékala boty. Vyběhla jsem ven z domu a naposledy se na něj podívala.

Ještě v ten den jsem chtěla odjet vlakem co nejdál to šlo. Chtěla jsem začít nový život. Doběhla jsem na vlak a koupila si jízdenku až na konečnou. Chtěla jsem se ujistit že mám všechno, tak jsem se podívala do tašky s mými věcmi a tam jsem našla ten dopis který mi změnil život.

Kerriin krámek s hudbouWhere stories live. Discover now