Pouštní pramen

Sup na Sahaře

Sedí si tu sup

na suchém stromě na Sahaře

přemýšlí že by něco slupl 

najednou uslyší jak někdo řve

roztáhne svá křídla

a s odrazem vzlétne

za chvíli jeho očiska něco zahlídla

aby lépe viděl klesne

v takovém vedru

všechno se mlží a mátne

klesá jakoby ke dnu

a v tu chvíli to zahlédne

je to lvíče malé

na rozum mu to nejde

až že do stromu vrazí málem

je možné že lvíče před ním jde?

Sup slétne až k němu

lvíče uskočí a malé tesáky vycení

,,Kde máš mámu?''

zeptá se sup hlasem uklidněným

lvíče je však velice vyděšené

a tak nevydá ani hlásku

,,Bát se nemusíš, fakt ne.''

sup má zlé myšlenky a tak nasadí masku

rozhodně ho chce sníst

už dlouho nenašel mršinu

pár dní neměl co jíst

a tak rozhodne se k tomu zločinu

lvíče pořád na očích supa má

a rozestup si drží

přes to supovi úmysly nezná

neví že sup chce hřešit

a malé mládě zabít

možná lvíče zvládne uhnout

ale nemusí se snažit

bylo by to marnou snahou

pařáty roztahuje

a už na něj letí

z ničeho nic se zastaví, co se to děje?

Svědomí mu nedovolí zabití

mláděte malého

vždy jen mrtvoly jedl

stalo se něco divného

najednou k obloze vzhlédl

supa jiného vidí

druhý sup střemhlav padá

sup předešlé vyděšení vynahradí

a druhého supa napadá

druhý sup je slabší

bránit se moc neumí

odehnat ho je tím snazší

druhý sup odletí vyděšený

lvíče to stále nepobírá

sup vrací se zpátky

malej oči nezavírá

ale na útěk připraví tlapky

sup se k lvíčeti vrátí

už ublížit mu nechce

chce malého chránit

mluví k němu lehce

,,Maličký, jak se jmenuješ?''

lvíče stále nic neřekne

,,Mé jméno vědět chceš?''

,,Herold jest jméno mé.''

lvíče nakloní hlavu

nikdy podobné jméno neslyšel

není tedy podivu

že se smíchy rozbrečel

Herold je velice uražen

a drží si vážný výraz

ale mezi tím co je zesměšněn

začne se stmívat než řekneš raz

Herold ví že by lvíče noc nepřežilo

ihned ho zarazí

říká aby se schovalo

supa začne mrazit

čapne lvíče a hledá

kam by se na noc mohl schovat

spát mu to rozhodně nedá

musí mu pomoct znova

lvíče se kroutí

a hrozně se bojí

že ho sup shodí

nebo že herold chce pojíst

no k divu to není

po zkušenostech minulých

na vzpomínky myšlenky mění

touží po časech starých

kdy létal vzduchem jen do vody

a padal dolů ze skály

nikdy nebyli žádné hroty

a všichni se jen smály

jeho přátelé i rodina

v jeho domov tam v..... tam

,,Hele támhle je skulina''

byl to nějaký velký krám

maličkej myslel že je pták

,,Neboj se živý není''

avšak nezdálo se to na zrak

skřípavý zvuk od ptáka zní

a hned jak tam doletí

dovnitř ptáka se schovají

Herold lvíče do díry schovat se donutí

,,Tam ti bude tepleji''

lvíče vleze do té díry

,,Jak ti mám tedy říkat?''

,,Co třeba podle Sahary?''

,,Sahar, Sahar budu tě oslovovat''