Chvíle co vše změnila

1

Ráno mně probudil zvuk mého budíku, natáhla jsem se pro mobil a budík vypnula. Hned jsem vyskočila z postele a vyhrabala si nějáké použitelné oblečení. S oblečením jsem zalezla do mé malé koupelničky a svlékla si noční košily. Když jsem zapla vodu, vlezla jsem si do sprchového koutu a  začala jsem si prozpěvovat všelijaké nesmysly co mě napadly, no zpíž to byla slátanina skoro všech refrémů písniček na které jsem si vzpomněla. Když jsem se dosprchovala a když skončil můj soukromý koncert jsem se usušila a převlékla do oblečení. Vyčistila jsem si zuby a učesala jsem se. Sešla jsem schody, a popadla všelijaké ovoce co mně napadlo. Vytáhla jsem si prkénko s nožem a začala jsem si dělat ovocný salát, dala jsem ho do misky. Z šuplíku jsem si vytáhla lžičku a položila si ji vedle salátu a prkénka. Otočila jsem se a otevřela si lednici, vytáhla jsem si bílý jogurt vzala jsem si lžíci a vyškrábala jsem si ho do misky se salátem. Zbytek jogurtu jsem uklidila zpatky do lednice a šla jsem si sednout ke stolu se svou zdravou snídaní. Když jsem dojedla, tak jsem misku společně s lžící dala do dřezu a napustila jsem tam bublinkovou vodu. Nádobí jsem umyla a usušila, poté i uklidila. Vzala jsem si z poličky bloček lepících papírů a na jeden jsem napsala vzkaz pro mamku.
Dufám, že jsem tě neprobudila. Jestli ano tak se ti velice omluovám. Na oběd mě prosím nečekej mám nějáké vyřizování ve městě, příjdu zpíše večer.
Miluju tě mami.
Když jsem to dopsala, odtrhla jsem lísteček z bločku a nalepila ho na lednici. Nazula jsem si tenisky a so kabelky jsem si hodila mobil peněženku a klíče takové svaté trio. Když jsem vyšla z domu nabrala jsem směr restaurace, musela jsem tam domluvit rezervaci na zítřek protože mamka bude mít příští týden narozeniny, takže jsem ještě poté šla koupit parfém, přáníčko a malého plyšového méďu. Ve všech obchodech jsem se domluvila že si to někam uschovají a pozítří si to vyzvednu. Přišla mi SMS „Já tebe taky.“ stálo v ní, byla od mamky. Šla jsem ješte do parku na čerstvý vzduch, protože nemám ráda odér velkoměsta. Procházela jsem se parkem když vtom jsem za sebou slyšela jak někdo vykřikl mé jméno. „Kasandro!“ Otočila jsem se a stál tam on.