DRARRY...😭💚

CO TO KURV-

Nikdy to nebude jako dřív. S Hermionou a Ronem jsme se rozhádali, a oni už semnou nechtějí mít nic společného. Jediný co mám, že jen můj úhlavní nepřítel. Malfoy.

Jednou po vyučování jsem nějak proklouzl ven, takže jsem nešel na večeři. Bylo to dobře, protože mě nikdo neměl rád žejo.

Když jsem zašel k Černému jezeru, slyšel jsem hlasy, tak jsem šel za nimi. Šel jsem dál a dál...

Pak jsem ale zahlédl ty bílé vlasy. Malfoy? A.... jeho otec. Co tu dělají, je večeře. Stál jsem za keřem tak, že mě neviděli. Poslouchal jsem co říkají...

LU: nechovej se jak malý děcko Draco!
DR: ale otče...nechci být v Bradavicích...
LU: a kde chceš být?!
DR: s vámi...s pánem zla. Mám na to!
LU: nejsi dospělej jak bys nám mohl pomoci?!
DR: můžu vám pomáhat. Dokážu cokoliv
LU: je ti 16 Draco! Nemůžeš dokázat vše!
DR: ale-

Pak se ale projevila moje nemotornost. Ano, spadl jsem. myslel jsem, že se stihnu chytit větve. Ale ne. Uklouzl jsem po bahně až dolů k nim, přesně aby si mě všimli.

Naštěstí si mě všiml pouze Draco, protože Lucius byl otočený zády ke mně. Draco hůlkou udělal něco, co mě nadzvedlo, a postavilo mě to nahoru zpátky k tomu keři.

LU: co děláš?
DR: veverka
LU: hm
DR: otče musím jít na večeři
LU: zítra se setkáme na stejném místě.
DR: dobře.

Draco šel směrem k Bradavicím, a když Lucius odešel, on se vrátil...

DR: Pottere?! Myslíš si že o tobě nevim?!
JÁ: um...nejdřív jsem si to myslel
DR: jestli tohle někomu řekneš Pottere já-
JÁ: neřeknu
DR: ne?
JÁ: ne
DR: já myslel-
JÁ: já taky myslel že to řeknu, ale něco se asi-
DR: prostě se tohle nestalo.
JÁ: jo přesně
DR: půjdeme si vlastní cestou jakože se to nestalo
JÁ: jop

Zakýval jsem hlavou, a šli jsme. Bylo to trapný, protože jsme šli vedle sebe. Ale pak mi došlo proč na tu večeři nechci jít...

Zastavil jsem se, a otočil.

DR: co...děláš?
JÁ: no, já jsem na tu večeři moc nechtěl jít
DR: ježiš srabe
JÁ: nejsem srab, to jsi ty...
DR: co prosím?
JÁ: hehe
DR: to není k smíchu
JÁ: docela je, když se tu hádáme sami dva :D
DR: tak jdeme na večeři nebo ne?
JÁ: ty...ty chceš jít semnou k Černému jezeru?
DR: asi jo.
JÁ: tak jdeme.

To bylo to nejpodivnější, co se mi mohlo kdy stát. Já jsem šel k Černému jezeru s Malfoyem, a povídali jsme si o normálních věcech. Divný.

Když jsme tam došli, sedli jsme si tam a povídali jsme si.

JÁ: je to divnej pocit
DR: co?
JÁ: to že si s tebou povídám u Černýho jezera?
DR: ale nedělá to z nás žádný kamarády žejo...
JÁ: ne! Nikdy!
DR: to...co jsi slyšel
JÁ: jseš Smrtijed?
DR: možná...
JÁ: takže fakt jseš?
DR: jo...ale když to víš ty...tak to je v prdeli.
JÁ: já to nikomu neřeknu!
DR: jo...oukej, ale nevim jestli ti můžu věřit vždyť ty jsi-
JÁ: tvůj úhlavní nemesis? Jop...
DR: tak nějak.
JÁ: věř mi
DR: budu se snažit... *zasměje se*
JÁ: ou...
DR: co je?
JÁ: asi jsem nikdy neviděl tvůj smích bez-
DR: špatných úmyslů...jo moc se neukazuje
JÁ: um-hm

Takhle jsme si ještě povídali nějakou půl hodinu, ale pak už byl čas konce večeře, kdy už všichni mají být ve společenských místnostech.

Já s Malfoyem jsme se zvedli, ale mně pak uklouzla noha...chytil jsem se Malfoye za jeho svetr, a stáhl jsem ho s sebou do Černého jezera.

DR: cos to provedl?!
JÁ: já nevim-
DR: jak to budeme vysvětlovat?!
JÁ: počkej je tu hrozná zima...
DR: musíme si to dát uschnout
JÁ: jo...

Já jsem vylezl, a pak jsem podal ruku Malfoyovi, aby taky vylezl. Sundal jsem si svetr, a dal jsem ho na zem, aby uschl. To samé udělal i Malfoy.

Byli jsme jenom v kalhotech vedle sebe, schoulení do klubíček, abychom ze alespoň trochu zahřáli.

Pak jsem ale zjistil, že už je skoro 7. Vzali jsme si na sebe svetry, a polo mokří jsme šli do Bradavic, a doufali jsme, že si nás nikdo nevšimne.

Vešli jsme dovnitř, a naběhla ke mně Hermiona.

HE: kdes byl Harry?! Hledali jsme tě všude.
JÁ: odkdy se o mě staráte?
HE: přestaň
JÁ: promiň.

Objala mě. Takže už jsme asi vpohodě, nevím.
Akorát JÁ nejsem vpohodě. To s Malfoyem? My jsme se bavili...já a Malfoy. Malfoy se na mě jen podíval, a odešel do své koleje.

HE: Harry musíme na kolej...
JÁ: ok
HE: jdem?
JÁ: jop