,,Sethe, ty parchante! Běž do prdele!"
,,Cože? Abigail, co jsem provedl?"
Tobě se vážně leskly oči.
,,Proč jsi mi neřekl, že jsi první?! Proč jsi mi neřekl, že mě nemůžeš milovat, protože ti byla přisouzena jiná?! Proč jsi mi neřekl, že máš nějakou speciální schopnost?!"
,,Abigail, prosím, zlato, uklidni se."
Teď jsem plakala já.
,,Tak proč Sethe?"
,,Chtěl jsem ti to říct. Promiň mi to Abigail. Ale já tě miluju. Nikdo mi nebude říkat, koho mám milovat. Já miluju jen tebe princezno. Prosím. Miluju tě."
Opět jsi mě políbil. Sethe, já ti vážně odpustila.
ČTEŠ
Proč já?
Short StoryNeměli jsme se stěhovat. Nic by se nezměnilo. Můj život by se nezměnil. Ale změnil se. Ty, ty jsi ho změnil. Ani nevíš jak.
