My broken world A/B/O

9.

Ani nevím, jak dlouho jsem se choulil na studené zemi a hořce plakal nad svým zoufalým osudem. Z mého záchvatu sebelítosti mě vyrušila až Lisa, která si ke mně klekla a položila mi ruku na rameno. S tichým vyjeknutím jsem zvedl hlavu a ulevilo se mi, když jsem spatřil rusovlasou ženu.

Lisa chvíli nic neříkala, jen mě hladila po zádech a počkala, dokud se dostatečně neuklidním. Její laskavý, až mateřský dotek mě nakonec přinutil přestat vzlykat, takže jsem už jen popotahoval a utíral si zarudlé oči.

,,Je toho na tebe moc, já vím," řekla konejšivě. Přikývl jsem a náhle se zastyděl, že mě viděla v takovém stavu.

,,Omlouvám se.."

,,Mě se nemusíš omlouvat, zlatíčko. Pro většinu lidí je to v této době těžké," řekla a po obličeji ji přeběhl stín smutku. Dovtípil jsem se, že i ona musela po vypuštění viru do světa ztratit někoho blízkého. Stačilo tak málo. Mohla mít manžela, který se stal alfou a už dál nemohl zůstat se svou manželkou, betou. Nebo mohla mít dítě, klidně malou holčičku, se zrzavými vlasy, která se stala omegou, a alfy ji vyrvali matce z náručí. Tohle byl bohužel náš svět.

Většina z nás ztrácí. Jen alfy získají.

,,Pojď. Odvedu tě do kuchyně a najíš se. Musíš mít hlad," řekla a vstala. Přikývl jsem a následoval ji do kuchyně, přesto že jsem měl strachy žaludek natolik stažený, že se mi chtělo při pomyšlení na jídlo zvracet.

Prošli jsme velkou, honosnou jídelnou, kde bylo u stolu místo pro dobrých 15 lidí. Lisa se ale nezastavila, šla dál, až jsme se ocitli v kuchyni, kde se mísili úžasné vůně. Mé čichové buňky zaplesaly radostí, nad příjemným podnětem.

Nepanoval tu tak velký pořádek, jako ve zbytku domu. Působilo to tu více útulně a domácky. U kuchyňské linky stál mladý muž, mohl mít kolem pětadvaceti let a krájel zeleninu na kostičky. Když uslyšel bouchnutí dveří, pohlédl na mě zpod čupřiny černých vlasů.

,,Ty budeš Louis viď?" řekl s přátelským úsměvem. ,,Podal bych ti ruku, ale jak vidíš, není to nejlepší nápad. Já jsem Jamie, kuchař pana Stylese."

Trhl jsem sebou při zmínce o mé alfě, nicméně jsem ze sebe vymáčkl něco podobné úsměvu a přikývl jsem.

,,Posaď se," kývl Jamie směrem k barové židličce, která byla přisunuta ke kuchyňské lince. Posadil jsem se a vzápětí předemnou přistála miska polévky, která nádherně voněla.

,,Děkuji," usmál jsem se vděčně a začal opatrně horkou tekutinu srkat.

,,Hádám že nemáš moc hlad, tak jsem si řekl, že polévka bude to pravé," řekl Jamie s chápavým výrazem ve tváři a mě se udělalo špatně při pomyšlení, že všichni v tomto domě ví,co mě dnes čeká. Že se mnou chce Harry strávit první noc.

Vložil jsem si do úst kousek vařené zeleniny a pohlédl na Lisu, která se usadila vedle mě.

,,Jaký Harry je?" položil jsem jí jednoduchou otázku, na kterou jsem však chtěl znát moc odpověď. Pro mě byl mladý Styles zatím naprosto nečitelným člověkem.

Lisa si zamyšleně prohrábla vlasy. ,,Pan Styles je určitě lepší v mnoha ohledech než jeho otec," řekla po chvíli.

,,O jeho otci jsem se dozvěděl pár věcí ve výcvikovém centru," řekl jsem mezi jednotlivými sousty. ,,Říká se, že je krutý a zlý."

,,Musíš si uvědomit Louisi, že Stylesovi jsou jedna z nejmocnějších rodin na světě, a teď, když se svět změnil tímto způsobem, bych se nebál tvrdit, že jsou nejmocnější," ozval se Jamie a mě zamrazilo. Místo toho, aby mi nějakým způsobem imponovalo, že se o mě zajímá tak mocný a bohatý muž, se mi spíše jeho vliv a peníze hnusily.