Teacher's Pet-Severus Snape

154.

Dívala jsem se do jeho tmavích očí a nevěděla jsem co čekat. Zatáhl mi za vlasy a přinutil mě tak zaklonit hlavu. Políbil mě na krk, pustil mé vlasy a místo toho přesunul svou ruku ze zadu na můj krk a držel mě u sebe opravdu blízko, cítila jsem na krku jeho dech až mi přebíhal mráz po zádech. ,,Klekni si." Přerušil konečně to ticho. ,,Ano pane." Po té době už přesně vím co kdy funguje nejlépe. Má nade mnou velkou moc, nicméně mě nemá plně pod kontrolou. Když v něm ale vyvolávám pocit že nade mnou má plnou kontrolu, většinou to má skvělí výsledek. Poslechla jsem ho, pohladil mě po tváři a zasunul mi dva prsty do pusy. Chvíli si se mnou hrál a až potom mě nechal jít. Byl zvláštní pocit po tom co právě proběhlo jít mezi lidi ale už jsem si docela zvykla. Když jsem se vrátila do bytu, šla jsem rovnou do sprchy. Když jsem byla hotová a vešla jsem do ložnice, čekalo na mě překvapení. Na nočním stolku u mé strany postele čekal pugét krásných rudých růží, dopis a malá krabička. Jako první jsem otevřela dopis, samozřejmě byl od Severuse. Znovu předvedl svůj talent pro psaní romantických vzkazů. Nestává se to moc často ale někdy umý být něžný. V krabičce byl náhrdelník ze stříbra a s fialovím kamínkem uprostřed přívěsku. Hned jsem si ho dala na krk a potom jsem šla připravit vázu pro ty růže.