Teacher's Pet-Severus Snape

63.

Dnes jsme šli znovu do Prasinek. Harry tam samozřejmě nesmí, nemá podpis. S Dracem a ostatními jsme se prochazeli když jsme u chroptící chýše našli Rona a Hermionu. Draco se do nich samozřejmě začal navážet. Zdánlivě nikdo po nás začal házet sníh, hned mi došlo co se děje, Harry je tady a spoléhá na to že si myslí že nikdo z nás neví že má neviditelný plášť. Jako jediná jsem zůstala v klidu. Draco začal panikařit, nebudu se snažit popírat že je zbabělec. Je na čase vytahnout eso z rukávu, tohle mě naučil Brumbál už dříve. Využila jsem chaosu, schovala jsem se za strom před zraky všech přítomných a zneviditelnila jsem se. Vyšla jsem a využila jsem neverbální kouzlo k prohlédnutí Harryho pláště. Zrovna tahá Draca k chroptící chýši. Doběhla jsem k němu a zezadu jsem ho praštila do hlavy. Pustil Draca a vyděšeně se otočil. Neviděl mě ale já jeho ano. Podkopla jsem mu nohy a spadnul na zem. Ujistila jsem se že se mu neodhrnul neviditelný plášť, nechci aby měl průšvih, jen se chci pobavit. Cvrnkla jsem ho do obličeje, začínal už také panikařit. Nechala jsem ho tam a rozběhla jsem se za Dracem. Když jsem si byla jistá že mě nikdo nemůže vidět, zrušila jsem neviditelné kouzlo, pak jsem je doběhla. ,,Jsi v pohodě Draco?" ,,Kde jsi byla!?" ,,Pomáhala jsem ti. Umým se zneviditelnit tak jsem tomu neviditelnému útočníkovi dala ochutnat jeho vlastní medicínu. Akorát nevím kdo to byl." Kdyby Draco věděl že to byl Harry, rozhodně by se postaral aby z toho byl co největší problém. Draco na mě nevěřícně zíral. ,,Ty se umýš zneviditelnit? Jako jen tak?" ,,Ano ale nikomu to neříkej, klidně ti to potom ukážu až budeme uvnitř a budeme mít soukromí. Je to takové malé překvapení které si schovávám do zálohy."