~WHITE CAT~ (Draco Malfoy)

~ Nebezpečí Života ~

Dracův pohled ~

Její tělo se začalo potápět do vody. Ihned jsem k ní doplaval a vylovil ji. Byla v bezvědomí. Cítil jsem ten známý pach.. Pach kouzlení někoho.. Někoho kterého nenávidím. Byl tam.. Stál tam u lesa a sledoval mě. Odtrhl jsem od něj zrak zpět na Freyu a doplaval s ní ke břehu. Vzal jsem ji pomalu do náruče a donesl do manoru. Neřešil jsem že jsem tam nechal naše oblečení. Teď šlo o ni.
Donesl jsem ji do společenské místnosti a položil na větší gauč. Byla studená.. Její tělo bez života..
Poslechl jsem si její tlukot srdce.. Oddychl jsem si když jsem uslyšel pravidelný dech. Položil jsem konec hůlky na její nahou hruď a řekl zaklínadlo aby ji dostalo z bezvědomí. Nevím jak jí vysvětlím co se stalo. Nemůžu ji říct že se někdo snažil ji zničit.
Prudce se posadila a začala kašlat. Položil jsem dlaň ja její záda a pomohl ji se vykašlat.
Po chvíli kdy už vypadala líp, promluvila tři jednoduchá slova jako kdyby neměla barvy a ani city.
,, Je mi zima.. " zašeptala. Ale to co doplnila mě zarazilo..
,, Draco.."
Pohlédl jsem na ni. V očích měla strach a hrůzu. Nevěděla proč a co se to stalo a proč.. Proč mě oslovila jménem.. Nikdy mě neoslovila jménem.. Teda jestli mi nevypadly zpomínky..

Párkrát jsem zamrkal a kývl. Přehodil jsem si ji před rameno a donesl do mé koupelny. Opatrně jsem ji položil na koberec a obalil ji do ručníku. Nahnul jsem se nad vanu a začal napouštět horkou vodu.
"Jseš nachlazená." řekl jsem bez kouknutí na ni. Věděl jsem že tam stála jako kůl v zemi a sledovala moje pohyby. Po chvíli kdy vana již byla napuštěna vodou, otočil jsem se na ni.
"Buď v té vodě po dobu deseti minut, pak vylez, obal se do ručníku a zavolej mě. Rozumíš?" řekl jsem vážně a díval se jí do očí. Přikývla.

,, Slova, šmejdko. "

"Ano, rozumím.." šeptla.

Kývl jsem a vyšel z koupelny. Divím se že jsem neřešil že je polonahá, jen ve spodním prádle. Kdyby to nebyla tahle situace, asi bych od ní schytal facku za civění. Jo byla krásná, její rysy byly božské ale to je jediné na co jsem mohl myslet. U ní mi to připadá.. Divný.. Vždy jediné na co jsem myslel bylo tělo ale teď mě záleželo abych nevypadal jak blbec když ji budu hltat očima. Nikdy mi na tom nezáleželo a teď? Teď najednou ano a nenáviděl jsem se za to.

Sedl jsem si na postel a čekal. Nemohl jsem dělat něco čím bych se zabavil. Jediné co jsem dokázal bylo, přemýšlet nad tím vším. Ze všeho nejvíc mi vrtala hlavou sestra Pána Zla. Na to že jsem teď pod její mocí, se nic nezměnilo. Jen moje znamení zla je v barvě krve. Nic víc.. Ani že bych měl větší sílu.. Nic.. Prostě houby.