Strážce Subjektu A7

II.

Spala jsem možná tak dvě hodiny a i to byl obdivuhodný výkon. Alby kolem sedmé zaklepal na budíček. 

,, Chci se převléct!"

Křiknu na dveře a asi do pár sekund mi v pokoji přistane batoh. Zaraduju se a dám se do prohledávání. Počkat, v tomhle batohu jsem našla ten nůž, s kterým jsem se snažila utéct. Musí tam být další, protože to nebyl jen tak obyčejný nůž, byl vrhací. Přeci by tam nedávali jen jeden. Projdu všechny kapsy a kromě nějakého oblečení tam nic nenajdu. 

,, Kde jsou ty nože co tam byli?!"

Zeptám se naštvaně, protože jsem mohla mít aspoň nějakou myšlenku bezpečí.

,, Nemysli si, že v nejbližší době dostaneš do ruky nějaký nebezpečný nástroj jako jsou například nože."

Už jsem si chtěla začít ztěžovat jak je to nespravedlivé, ale jeho tvrzení má logiku. Tak si nad tím jen povzdechnu.

,, Co sprcha?!"

Křiknu znovu a čekám odezvu.

,, Zavedu tě tam."

Ozve se uspokojivá odpověď tak popadnu věci a vydám se za Albym. 

\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\

Jdeme jen pár minut, když zastaví před malou budovou. Vlezu dovnitř a zjistím, že to nemá zámek.

,, Kde to má zámek?"

Zeptám se poté co projedu celé dveře očima.

,, Nemá pohlídám ti dveře. Stejně se tu ale nikdo neukáže, je akorát čas snídaně."

Řekne něco čím mě moc nepotěší, ale co. Pustím si něco co má být asi sprcha, ve které podotýkám teče jenom vlažná voda. Rychle se umyju a převleču, když jsem hotová všimnu si zrcadla, které tu visí na stěně. Podívám se do něj a je to strašně zvláštní pocit. Poprvé vidím jak vypadám. Jsem průměrně vysoká, docela vyrýsovaná. Vypadá to, že jsem musela hodně cvičit. Pak hnědý vlasy, hnědý oči, pihy od sluníčka. Řekla bych, že jsem hezká až na tu jizvu u oka. Jak jsem k ní asi přišla? Asi jsem prošla nějakým výcvikem, ale kde a proč? Ta nevědomost je příšerná. Alby na mě už čeká a společně i posnídáme, potom se konečně rozhodne mi vyhovět. 

\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\\

Dojdeme k nebezpečně vypadající vysoké věži.

,, Doufám, že se nebojíš výšek."

Uchechtne se když začne lézt nahoru a mě nezbývá nic jiného než ho následovat.

,, Hádám, že je to to poslední čeho bych se měla na tomhle místě bát."

Jen tak si pro sebe zamumlám než vylezu až na menší plošinu.

,, Takže tohle celé je plac. My jsme Placeři. Máme tu nějaké pravidla, aby to tady dobře fungovalo. Proto každý z nás tu vykonává nějakou práci. Támhle jsou zemvrtáci ti se starají o ovoce a zeleninu. Jejich kápo je Zart. Pak vzadu jestli vidíš je Krvárna tam chovají a zabijí zvířata porcovači. Jejich kápo je Winston. Ta budova kousek od Krvárny je jídelna spojená s kuchyní. Velí tam Pánvička toho už znáš. Pak jsou tu stavitelé, kteří ti nejspíš právě dělají postel. Jejich kápo je Gally. Potom meďáci jsou to něco jako doktoři, ale většinou jenom obvazují rány porcovačům. Kápo je Jeff. Pracují ve Dvoře, to je ta velká obytná budova s pokoji. No a ještě šlichťáci, ale ti dělají tak ode všeho něco, ale většinou ty podřadné práce, které nikdo dělat nechce. Abych se vrátil k těm pravidlům jsou konkrétně tři: 1) Zapoj se nechceme tu příživníky každý přiloží ruku k dílu i holka. 2) Neubliž jinému Placerovi to už si vlastně porušila a pouze pro tentokrát za to nepůjdeš na víc než na jednu noc do díry. 3) a to nejdůležitější nechoď za ty zdi."