8- Niko

191 12 0
                                    

Další den a já jsem na cestě do nemocnice za tím klučinou kterýho jsem včera zachránila.

Ani nevím jak se jmenuje..

V nemocnici potkám Aizawu.

,,Dobrý den" řeknu a on se na mě otočí.

,,Kawasaki,přišla jsi za tím klukem?" Zeptá se mě.

,,Ano,teda..můžu za ním jít..?"

,,Pojď za mnou" řekne a vydá se chodbou,já se vydám za ním.

,,Už se ví jak se jmenuje?" Zvědavě se zeptám.

,,Ano,jmenuje se Niko a je mu 5."

,,Niko? Zajímavé jméno" usměju se sama pro sebe.

Dojdeme k pokoji,Aizawa otevře dveře.

Na posteli sedí Niko a čte si nějakou knížku.

Vejdu do vnitř.

,,Ahoj" řeknu když dojdu k jeho posteli a usměje se na něj.

,,Ahoj.." koukne na mě a řekne skoro neslyšně.

,,Jakpak se máš?" Sednu si na židli vedle jeho postele.

,,Dobře.." řekne a koukne se na svoje ruce.

,,Promiň..." Zatváří se provinile.

,,Huh?..za co se omlouváš?.."

,,Včera jsem tě málem zabil.." začnou se mu po tváři kutálet slzy

,,Ale nic se nastalo.." chci mu utřít slzy ale on hlavou uhne.

,,Stalo se toho hodně ale..děkuji že jsi mě zachránila před ním.." smutně se na něj kouknu.

,,Věznil tě dlouho?.."

,,Asi tři roky.." řekne a utře si slzy které se mu kutálejí po tváři,pak se na mě koukne.

,,Jsi hodně zraněná..?" Ukáže na moje čelo kde mám náplast.

,,Ale ne,jen jsem se trochu škrábla o větev" pousměji se na něj.

Kolik je vůbec hodin?

Šáhnu si do kapsy a až pak jsem si uvědomím že jsem včera mobil ztratila..

,,Ach.." Povzdechnu si

,,Děje se něco..?" Nakloní zmateně hlavu.

,,Ale..včera jsem ztratila mobil,ale nic se neděje" usměju se abych ho uklidnila.

Chtěl něco říct ale do vnitř vešel doktor.

,,Ou,jdu jen zkontrolovat tady Nika"

,,Jo jasně,stejně musím" vstanu ze židle a už se chci rozloučit s Niko ale on mě chytl za ruku.

,,Vážně musíš..?" Řekne smutně.

,,Zítra zase přijdu,ju?"usměje se a rozcuchám mu jeho tmavě modrý vlasy.

U dveří mu ještě zamávám a odejdu.

Rovnou zamířím do nejbližšímu obchodu s mobily.

Koupím si mobil který nebyl nějak moc drahý ale ani ne levný.

Zamířím do nejbližšího parku kde ten mobil sprovozním a nainstalují si tam sociální sítě.

Na Instagramu mi hned začali vyskakovat zprávy.

Od tý doby co jsem včera odešla z plesu jsem nikoho ještě neviděla..musí mít strach..

Bakugo 99+ zpráv..

,,Sakra..musím mu napsat.."

Rin
Neboj,jsem v pohodě..přijď do parku blízko nemocnice.

Napíšu.

Bakugo si to hned zobrazí ale nic nenapíše.

Doufám že přijde..

---------------
Už je patnáct minut pryč a Bakugo nikde.

Ugh..

Vstanu a už chci jít pryč ale..

,,Rin!" Uslyším Bakugovo hlas.

Otočím se za hlasem.

Bakugo okamžitě jak ke mně přiběhne a pevně obejme.

,,Strašně jsem se o tebe bál!" Křikne a ještě pevněji mě zmáčkne.

,,Jak vidíš jsem v pořádku" usměje se a taky ho obejmu.

Asi tak po minutě se odtáhneme.

,,Co se stalo?proč si včera už nepřišla zpět?všichni se o tebe báli.."

,,Zachraňovala jsem" Bakugo se na mě nechápavě koukne.

Vše mu vysvětlím a on se na mě zděšeně koukne.

,,Víš jak to bylo nebezpečný?!" Vyděšeně křikne.

,,Ale toho kluka jsem musela zachránit.."

,,Ale kdyby tam nebyl Aizawa tak by tě ten kluk zabil!" Chytne mě za ramena a trochu se mnou zatřese.

,,Ale jak vidíš,jsem v pořádku a kluk mě nezabil" pousměju se na něj.

Bakugo si povzdechne.

,,Jsme rád že jsi v pohodě.." řekne klidně a zase mě obejme.

--------------
579 slov <3

Omlouvám se za chyby :(









Time [Bnha/Mha FF]Where stories live. Discover now