Lummin Snape

10^^

Vyšla z vlaku a čekala. Čekala a čekala. Rozhlížela se netrpělivě do všech stran. Nikdo tu, už nebyl. Jen ona. Sama uprostřed nástupiště.
Najednou, musela se pobaveně zasmát, když ho viděla, vešel Phivien. Elegantní oblek u člověka, jako on nemohl chybět. Moderní šedý kabát a modrá šála, sundal si rukavice a došel, až k ní.
Zastavil se před ní, pak se ohlédl za sebe. Nahodil nechápavý výraz a ušklíbl se "Na koho tak vyjeveně koukáš? Nevěřila jsi, že přijdu?"
"Na tebe, Phiviene, na tebe koukám. Impozantní příchod."
"Ach vážně? Učili mě ho již od dětství.."
"Neumíš, ani přicházet jinak.."
"To je dobře nebo špatně?"
"Mám to posoudit já?"
"Nikdo jiný tu není, kdo by mohl"
Podívala se na něj a Phivien se rozesmál, jejich rádoby vážná debata byla u konce. Natáhl ruku, podala mu zavazadlo, zmenšil ho a dal do kapsy. Když se na ni podíval zeleným pohledem, připadala si, jak malá holka. Byla to láska, to co právě teď cítila..? Phivien jí nabídl rámě. Přijala ho a nechala se vést.

"Jaké máš plány?" zeptal se jí najednou. Lummi se na něj podívala. "Neměla bych se ptát já tebe?" navrhla a Phivien se pousmál "spoléháš, že já nějaký mám?" řekl po chvilce a krátce se na ni podíval. "Znám tě a vím, že ano" připustila a Phivien jen zvedl obočí. "Odkdy se známe tak dobře?" zeptal se konvezracně. "Sama nevím, ale mám pocit, že se známe velmi dobře." odpověděla a překvapením jí bylo, když Phivien zastavil taxi. "Ach ano, obyčejně s neobyčejností souhlasím s krásnou Lummi." pokýval hlavou a otevřel jí dveře, posadila se a Phivien za ní zavřel dveře, posadil se vedle a řekl řidiči adresu.

"Ke klasickým sídlům Menndellevova to má daleko, ale abych pravdu řekl, je moc hezký dům." podotkl a v ten moment se otevřely dveře. "Dobrý den, budete si přát oběd?" zeptal se hned ve dveřích sluha. "Ne, děkujeme budeme jíst ve městě. Prosím, tady jsou věci slečny Lloyové. Připravili jste pokoj?" zeptal se a podíval se na sluhu. Lummi měla čas si prohlédnout dům. Byl to klasický měšťaský dům, ale byl obrovský a honosný, vlastně nic jiného nečekala, žádný Menndellev nebude žít v podkrovním domě. Phivien se na ni otočil." Navrhuji oběd.. Souhlasíš?" zeptal se a usmál se na ni. Pomalu přikývla.

Menndellev nezklamal. Severus tiše sledoval, jak zmizel za dveřmi jednoho z domu v centru města. Potřeboval se ujistit, že je Lummi v pořádku. Pak se přemístil.

"Ach ano, počkej..jak to víš?" zeptal se nechápavě, mlčky na ni hleděl a dal jedl. Pousmála se a pokrčila rameny "žiji v mudlovském světě, chodila jsem tady do školy." vysvětlila a Phivien se překvapeně zastavil ve žvýkání a polkl, pak pokyval hlavou. "Nechci být neslušný, opravdu ne. Ale vím, že nejsi dědičkou Prince Lloydů. Jsme z kouzelnické společnosti a rodokmen Prince Lloydů je posledních sto let jen o třech rodinách. Dvě dcery a jedna nevlastní. Nevlastní si vzala D'ameldona, starší si vzala za muže Wilena, nechal si jméno své ženy, ta mladší si vzala Gillwanda. Nepatříš k D'ameldonům, jediní Lloydy měli dceru a ta si vzala Snapea, takže jediným dědicem Lloydů je Snape. Gillwandovi měli dceru, jsou z Francie, jmenovaná dcera si vzala Francouze, jejich dcera se jmenuje Lummin Prince Lloyd. Je to zvláštní. Gillwandovi jsou měšťanská rodina z Francie. Tvůj otec i matka jsou momentálně v Anglii, pohyb na účtech tak vypovídá. Víš, jsi naproto geniální, jestli je má domněnka pravdivá. Gillwandovi neexistují. Nebyl jsem schopen je najít. Ptal jsem se ve všech vrstvách, psal do Francie. Nejsou k zastižení. Nechodí do společnosti a celé to budí dojem, že se objevili.. Najednou z ničeho nic" řekl a pak sklonil oči. Netušila, co říct."Mrzí mě, že jsem se nezeptal přímo tebe. Nemám tě rád kvůli tvému rodu. Ale pochop, že mě to zajímalo. Vlastně jsem nezjistil nic, přemýšlel jsem, že napíšu Snapeovi, vlastně je to jediný mužský potomek Prince Lloydů. Jeho matka byla poslední toho jména. Tvoji rodiče, ani jeden neunesl to jméno, ani tvoji prarodiče. Nedává to smysl." dodal ještě.