Lyžák (mlbff)

Les

,,Kurňa Agreste!! Říkám, že už tam skoro jsem! Radši jsem to měla ještě zkusit po té pouliční lampě.. Hej! Máš mě držet za nohy, ne za zadek!!" zkoušky vylézt po namrzlé pouliční lampě: failed. Právě probíhají komické zkoušky Adriena vysadit Marinette ze svého balkónu na její balkón. Marinette málem uklouzla, ale ustála to. ,,Moc mrštná nejseš co?" neodpustil si poznámku Adrien. ,,Haha- vtipný.. Nejsem Beruška idiote". Všelijakým způsobem se dále snažili dostat Mari nahoru asi půl hodiny. Zrovna se ji tam znovu Adrien snažil vysadit ze svého balkónu. ,,Už tam skoro jsem! Jo!!" Marinette se chytla samotného zábradlí a snažila se přendat si nohu. Adrien ji dole jistil, když v tom se ozvalo bouchnutí dveří. Adrien s Marinette se k místu chvíli zadívali, když v tom jim oči ozářila baterka. ,,KDO JSTE A CO TO TAM DĚLÁTE?!!" ozval se hrubý hlas ředitele. Marinette ještě chvíli potřebovala na rozkoukání se z baterkového šoku, to už ji ale Adrien stihl strhnout ze zábradlí a spadnou s ní do sněhu. Když se zvedl vzal ji za ruku a rychle se i s ní vlekl schovat za chatu a pak k lesu. Oba si cestou pečlivě schovávali obličeje, aby ředitel a ostatní lidé (které Marinette s Adrienem nestihli rozeznat) nezjistili, kdo vlastně jsou. ,,Stůjte!! Nebo to bude JEŠTĚ HORŠÍ!!!" zakřičel ředitel a prudké pohyby baterky naznačovali jeho běh. Marinette bušilo srdce jako o život. Viděla jen blikající světla. Slyšela řev. Tlukot svého srdce. A běh. Cítila Adrienovu ruku na té své. A prostě její tělo táhlo vpřed. Moc si z té chvíle nepamatovala a vzpamatovala se až ve chvíli, když se s ní Adrien schoval za strom a nechal ty lidi běžet dál. ,,Seš v pohodě?" otočil se Adrien k Marinette, když nebezpečí bylo daleko. Marinette silně dýchala a rozhlížela se kolem sebe. ,,Jo.." vydechla jen. Až teď si uvědomila, co se v posledních minutách stalo. ,,Teď, když je ředitel s ostatními v lese, můžeme v klidu proklouznout dovnitř hlavním vchodem". ,,MužeME? Proč by jsi to ty dělal? Nemusíš riskovat a můžeš rovnou vlézt na balkón". ,,Sice ředitel odešel, ale nevíme, kdo všechno byl s ním a kdo zůstal na hotelu. Nechceme, aby tě chytla nějaká učitelka, když přicházíš z venku". ,,Když mě chytne s tebou, nebude to o moc lepší, spíš horší" zamrmlala Marinette. ,,Samotnou tě nenechám" řekl v klidu Adrien, mezitím co se rozhlížel, jestli je vzduch čistý. ,,Pojď, nikdo tu není" řekl a podal sedící Marinette ruku. Marinette to ignorovala, zvedla se a šla sama. Adrien se jen pousmál, zakroutil očima a šel s ní.  Pro jejich štěstí je nikdo nenačapal a v klidu oba došli do svého pokoje. Teda alespoň k jeho dveřím. ,,Marinette?" ozval se učitelčin hlas za Marinettinými zády mezitím, co chytala za kliku svého pokoje.