Neil se bleskurychle sehnul a kosa se zabodla do trámu za ním.
Zaútočil jedinou zbraní, kterou měl po ruce - elektrickým zubním kartáčkem.
Zvláštní, jak se taková obyčejná hygienická pomůcka může stát dokonalým nástrojem k boji. Jediným rychlým pohybem zpomalil všechny tři. Než se stihli vzpamatovat, vytáhl se na trámy pod střechou a rozběhl se k vikýřovému okénku.
Co jsou sakra zač?!
Ucítil pořádnou herdu do zad a okno rozrazil hlavou. Skutálel se po střeše a měkce jako kočka dopadl na tréninkovém nádvoří. Všichni tři zakuklenci okamžitě seskákali za ním.
Neil by bojoval až do posledního dechu, kdyby se zčistajasna neozvalo ostré "DOST!", které přehlušilo i bitevní vřavu.
Jedna z postav Neilovi právě dělala kravatu, druhá mu kloubila ruku za záda a třetí se napřahovala, aby mu dala pěstí do břicha. Všichni svěsili paže a otočili se k Senseiovi. Neil využil příležitosti, popadl kravaťáka za kápi a zatáhl.
"Hééj!" zaječel kravaťák a hmátl po své ukradené kápi. Neil ji ohromeně pustil.
Vždyť je to holka!
To, co Neil v duchu nazýval "kravaťákem", byla ve skutečnosti modrooká brunetka, skoro zrzka. Nedalo se říct, že by nebyla hezká, ale jedno obočí jí dělila na dvě půlky krátká jizva. (Podobnou měla Kim přes oko. Neopatrné zacházení s perlíkem. Neil jí vždycky říkal, ať se od chlapského řemesla drží dál.)
Neil se nevěřícně otočil na Senseie. "Myslel jsem, že Ninjové mají být kluci!"
Vůbec nic nechápal. On byl vždycky ten chlap, ten starší, ten, o koho šlo. A najednou se všechno točilo kolem holek a malé Kimmy.
Kdyby Kim mohla slyšet jeho myšlenky, nejspíš by se ho pokusila uškrtit. Křičela by, že "už je mi sakra osmnáct, nejsem žádný mimino!" Neil to už párkrát zažil. Argumentoval, že jemu je dvacet a pořád má právo- V tu chvíli po něm Kim většinou hodila to, co měla zrovna po ruce, a zabouchla se v pokoji.
"Jak to myslíš, kluci?!" vyštěkla brunetka. "Máš něco proti holkám?" Zašermovala nunčaky. Neil jen o vlásek uhnul hlavou a o krok ustoupil.
"Bacha na ni," naklonila se k němu ta, co útočila na jeho břicho. Taky shodila kápi. Měla široký obličej orámovaný černými kadeřemi a veliké tmavé oči. "Je na tyhle řečičky alergická."
"Senseii, co má tohle znamenat?" dožadovala se odpovědi ta třetí. Určitě taky holka, na to by se Neil vsadil, ačkoli tak moc nezněla.
"Jo, Senseii," přidala se brunetka. "Co tady dělá? Neřekl jste, že přivedete někoho čtvrtého. A že to navíc bude KLUK. Není to už porušení tradice? Vždycky jsme byly tři. To je přece skoro pravidlo! Tři veteráni, tři mušketýři, tři -"
"Dost," zarazila ji černovláska, za což jí byl Neil upřímně vděčný. "Ona se snaží říct, Senseii, že jsme dívčí parta. Jsme sehrané."
"Sehrané jste mi nepřišly," ušklíbl se Neil. Černovláska se zamračila a dala mu šlupku přes ucho.
"Neil je tu, aby nám pomohl zachránit skutečného čtvrtého Ninju," objasnil Sensei. "Jeho sestru Kimber unesli kostlivci."
"Uf, ještěže tak," zamumlala brunetka. Neil měl sto chutí jí povědět, co si může, ale ovládl se a zavrčel jen: "To jistě, jestli si ji zachráníš..."
"Senseii, já to pořád nechápu," postěžovala si ta třetí. Bez kápě vypadala jako trochu upjatá šprtka. Plavé, téměř bílé vlasy měla stažené do uzlu a v šedých očích měla zvláštní výraz, jako by se snažila vypočítat pravděpodobnost úspěšnosti rozhovoru. "Nechcete nám to vysvětlit pěkně popořadě?"
Sensei se usmál.
"NinjaGo!"
Neil se zapotácel, když kolem něj něco prosvištělo. Dezorientované dívky se po chvilce přestaly točit. Brunetka ztratila rovnováhu a zachytila se Neilovy paže. Rychle ho pustila a zrudla.
"Páni, to bylo Spinjitzu!" vydechla plavovláska.
Neil nestačil mrkat. Všem se jim změnilo oblečení. Jediné černovlásce zůstalo černé kimono. Plavovláska zbělala a brunetka ("Hele, jak jsem se vybarvila!") zmodrala.
"Počkat, proč jsem pořád černá?" chtěla vědět černovláska.
"První, co byste měly vědět," začal Sensei, "je, že jste všechny čtyři i s Kim byly vybrány, abyste střežily Zlaté zbraně a staly se Mistry Spinjitzu."
"Paráda!" zajásala brunetka.
"Potíž je v tom, že se někde v osudu stala chyba. Myslel jsem, že mám najít čtyři muže. Ale našel jsem ženy."
"A to vadí?" zamračila se brunetka.
"Nikde není psáno, že Ninjové mají být muži," namítla plavovláska.
"Ale ano, je," zchladil ji Sensei. "Bylo to předpovězeno Prvním Mistrem Spinjitzu. Je tudíž velmi důležité, abychom udrželi vaše skutečná jména v tajnosti."
Neil se uchechtl. Tak přece jen to bylo nedorozumění.
Sensei přistoupil k černovlásce a položil jí svou hůl na rameno, jako by ji pasoval na rytíře.
"Colette je černá," pronesl vážně. "Pevná jako skála. Odteď Cole, Mistr země."
Colette se uklonila.
"Jane je modrá," pokračoval Sensei. "Ty budeš Jay, Mistr blesku."
"Musíme mít i ta klučičí jména?" reptala Jane. "Vždyť je to nanic, dělat ze sebe chlapy jenom proto, že to řekl nějakej -"
"Pusa ti jede jako blesk," uznala Colette tlumeně.
"A Bílý ninja je Zeki. Tedy Zane, Mistr ledu, obdařený šestým smyslem."
Neil se cítil jako kůl v plotě. Nejenže jeho Sensei Ninjou nejmenoval, ale očividně s ním ani nepočítal. Proč ho teda vůbec tahal s sebou?
Jane a Colette už začínaly štěbetat. Sensei je nemilosrdně utnul: "Ale pořád nám chybí jeden Ninja a jestli Garmadon zjistí, koho to vlastně unesl, mohl by ji využít k získání Meče ohně. Musíme si pospíšit a najít ostatní zbraně dřív, než si to uvědomí."
"Cože?!" vyhrkl Neil. "Nejdeme nejprve zachránit Kim?" Bylo to jako podraz.
"Do Podsvětí se žádný smrtelník sám nedostane," vysvětlila Zeki. "Naše jediná šance je získat ostatní zbraně."
"Ale Meč ohně stejně může vzít jenom ta Kim, ať je to kdo chce," mínila Colette.
"To je přesně náš problém," pokýval Sensei hlavou. "Proto musíme vyrazit nejpozději hned."
☺☻
"Zdravím, mladá dámo."
Kim sebou trhla. Neslyšela přece klíče! Vyškrábala se na nohy, připravená postavit se neznámému.
Ze tmy ji pozorovaly dvě rudé oči. Poděšeně uskočila.
"Přece se mě nebojíš," zašeptal neznámý hlas. "Jak vidíš, jsem jen stín."
"Kdo říká, že se tě bojím?" odsekla.
"No, býval jsem velmi obávaný. Neříkej, že jsi nikdy neslyšela o Lordu Garmadonovi."
Kim polkla. To jméno přece zaslechla.
"Lord Garmadon nařídil unést tu holku!"
Takže tohle byl ten, pro koho dělal Samukai a kostlivci?
"Co ode mě chcete?"
"Od tebe?" Stín se odmlčel. "Jen takovou nepodstatnou maličkost. Meč ohně."
Kim ta slova slyšela poprvé, ale ať to bylo, co chtělo, jistě by tím Garmadonovi dost pomohla.
"Na to zapomeňte," zatvrdila se. "O žádným meči nic nevím."
"Vždyť já neříkám, že ho snad máš. Je v Chrámu ohně. Chci jen, abys ho vytáhla."
"A dala vám ho."
"Přesně tak."
"Ale vždyť jste stín. Nemůžete si ho vzít."
"Neboj se. I stín si najde nějakou možnost."
"Jak mě hodláte přesvědčit?" ušklíbla se Kim.
A přísahala by, ž stín se ušklíbl také.
"Jeden nápad bych měl."