a když má člověk
sílu jen na to
jakž takž být naživu
zapomene i na jedinou věc
která ho těšila
zapomene na poezii
na svou milenku
ke které utíkal
před vlastní ženou
tou neúprosnou
realitou života
která mu nedá spočinout.
zapomene
a tak se trápí
víc než by musel
