Měsíc je krásný, že? /BL

-9-

"Noahu?"

Díval jsem se na strop.

On asi taky.

"Ano?"

"Můžu se tě na něco zeptat?"

Mluví tak něžně a pomalu.

"Jasně."

Bylo mi jasné, na co se chtěl zeptat.

"Všiml jsem si... tvých jizev na rukou a chci se ujistit jestli víš, že tu pro tebe kdykoliv jsem, kdyby se cokoliv stalo?"

A měl jsem z části pravdu.

On...

Nepřijdu mu nechutný?

"Já-..."

"Chceš obejmout, Noahu?"

Slyším jak se vedle mě prohlubila mantrace a pak cítím konějšivý stisk.

Objímal mě asi deset minut.

"Je to v pořádku, neříkám že je dobře, že tohle děláš, ale...."

Zvedne se do sedu a mou ruku stiskne tou jeho.

Jeho druhá ruka hladí mé rány.

"Ale chápu to.. Je mi líto, že si tímto procházíš."

Jeho doteky jsou tak jemné a lehké.

Nepřijdu mu nechutný.

Ani trochu.

Zadíval jsem se na měsíc.

"Měsíc je krásný, že?"

Nadechnu se.

Vydechnu.

Nadechnu se.

Vydechnu.