Tokyo Revengers // Mikey x Y/N

[♪11♪]

„Y/n!" Zakřičel Mikey. Spadla jsem na kolena a poté na zem. Držela jsem se za ránu.
--------------------------------------------------------------

Mikey ke mě doběhl a Akiko odkopl. Draken nás šel před ní branit. Mitsuya volal záchranku. A Baji s Kazutorou k nám přiběhl a snažili se krvácení zastavit. Všichni breceli. Začalo se mi mlžit před očima. „Chifuyu.." Šeptla jsem. Chifuyu k nám přišel a z očí mu tekly slzy. „Postarej se mi prosím o Mikeyho." Řekla jsem a začala kašlat krev. „Dobre." Řekl a začal si utírat slzy. „Neumres!" Zakřičel Mikey. Otočila jsem hlavu na stranu a zahlédla Smileyho který se neusmival a tekly mu slzy po tváři, Angryho kterému také tekly slzy. Všichni mě znají asi měsíc ale dost si mě za tu dobu oblíbili. „Dekuju vám.. všem." Řekla jsem a začala opět kašlat. „Y/na nemluv!" Zakřičel Mikey ale já ho neposlouchala, slyšela jsem ho tlumivě. „Se všema jsem si hrozně moc užila." Řekla jsem a začala jsem slyšet tlumivě záchranku. Jak mile dorazila záchranku tak si mě ihned vzali a dostali co nejrychleji do záchranky. Mikey jel semnou a celou dobu mě držel za ruku. Ostatní za náma pravděpodobně ihned jeli. Začala jsem být unavená a pomalu jsem zavírala oči. Viděla jsem jak Mikey něco křičí ale nevím co. Zavřela jsem oči. Tma. Ticho. Prostě nic.

Probudila jsem se na posteli. Byla jsem otočená ke zdi. Najednou jsem uslyšela jak se otevřeli dveře. „Y/n, stávej." Řekl někdo na koho jsem se ještě neotocila. Otočila jsem se a zahlédla tam svoji matku. „Mami?" Zeptala jsme se a začal brečet. Mamina se ke mě rychle rozběhla. „Zlato co se děje?" Zeptala se a vzala si mě do objetí a hladila mě po zádech. Brečela jsem ji do ramena. Vzpomínka? Rekla jsem si pro sebe a stále brečela. „Nebrec. Dneska máš přece narozeniny." Řekla moje mamina a já se lehce uklidnila. Maminu jsem konečně pustila a utřela si slzy. „Oblec se a přijd dolů už tam máš dárky a dort." Řekla, kývla jsem. Mamina odešla a já se šla obléct. Oblékla jsem se a sešla schodů dolů. Šla jsem do kuchyně kde na mě už čekali rodiče a kamarádi nakonec jsem si všimla že na dortu bylo 17. 17? Nemá tohle být vzpomínka? Já neumírám? Začali mi skákat otázky v hlavě. „Zlato? Sfoukni svíčky." Řekla mamina, došla jsem ke stolu a sfoukla svíčky. Všichni začali tleskat. Najednou jsem ucítila na hrudi silnou bolest jako kdyby se mě nekdo snažil oživit. Najednou jsem si vzpomněla že mě vlastně ségra bodla a já jsem jela do nemocnice. „Jenom si odskočim." Řekla jsem a rychle běžela do koupelny. Stoupla jsem si před zrcadlo a dávala si fakcy. „Vzbud se!" Křičela jsem na sebe. „Vzbud se sakra! Nemůžu umřít nenene ne teď!" Křičela jsem a stále si dávala facku za fackou. Bolest na hrudi přestala.

Slyšela jsem hlasy. Mikey? Kazutora? Mitsuya? Baji? Smiley? Byly tam snad všichni. Objevila jsem se v bílé místnosti a cítila jak mě někdo vzal za ruku a pevně ji stisk. To samé jsem cítila na druhé ruce. Dost pevný stisk.

~timeskip~
Po týdnu.

Už je to asi týden co jsem v této místnosti. Mikey a ostatní mě stále chodí naštevovat. Jednou tady Mikey zůstaň celý den a celou noc. Ležel vedle mě. Sice jsem ho neviděla ale cítila jsem ho. A to bylo jediné co jsem potřebovala. Bylo by sice lepší kdyby jsme ho i viděla ale tak teďka si úplně nemůžu říct to chci a co ne. Nad tímhle jsem se musela pousmát.
Začala jsem být unavená a tak jsme si lehla a šla spát.

Probudila jsem se a nebyla jsem v té bílé místnosti ale v nemocnici. Otočila jsem hlavu na stranu a uviděla jak vedle mě leží Mikey. Usmála jsem se a pohladila ho po tváři. Zacal se probouzet. Když otevřel oči tak začal opět brečet a pevně mě obejmul. Objala jsem ho na zpět. „Jsem tak rád že jsi vzhůru." Řekl a políbil mě. Políbila jsem jej na zpět se slovy. „Jsem ráda že tě konečně vidím." Řekla jsem a začala brečet. Chvilku jsme se takhle mazlili doku nepřišel doktor, byl překvapený že jsem se už vzbudila ale i tak mě zkontroloval. „Budete muset být pár dní v nemocnici." Řekl a já jsem kývla.
--------------------------------------------------------------

707 slov
Chtěl bych vám strašně poděkovat za to že si tohle vůbec čtěte❤️
Když jsem vydala pár prvních dílů tak jsem si myslela že si to někdo nepřečte.
Miluju vás❤️
Píšu pro vás další příběh ❤️