Do ringu

Jakoby si jím byl

David jel do školy a pak zamířil rovnou do ředitelny kde seděl pochopitelně ředitel, učitelka, Kid, ještě jeden kluk a holka. Oba kluci byli pomlacení, ale Kid víc. Kid s tou holkou seděli vedle sebe a nenápadně se drželi za ruce.
D: ,, Dobrý den pane řediteli, jsem..Hofbauer, nevlastní táta Kida. Co se stalo ?"
Ř: ,, Dobrý den, pane Hofbauere. Kid se popral se spolužákem."
K: ,, Jenom jsem bránil Markét."
V tom dovnitř ředitelny vstoupila starší paní.
(Šimonova Babička):Ba ,,  Dobrý den, jsem babička Šimona, Kovářová."
Ř: ,, Chvíli počkejte." paní si stoupla vedle Šimona, který seděl.
Uč: ,, Markétka je velice tichá a chytrá, ale v poslední době se mi zdá hodně smutná. Děje se ti něco Markétko ?" přišla k ní a dala jí ruku na rameno. Markét se podívala na Kida. Stiskl jí ruku a povzbudivě se na ní podíval.
Ma: ,, Tady Šimon mě šikanuje."
Š: ,, Co lžeš, ty náno ?" zvedl se rozčíleně ze židle.
Ř: ,, Šimone, okamžitě si sedni !" nařídil mu a on hned poslechl a sedl si zpět.
Ba: ,, Ty jsi takový pako." začala ho pohlavkovat.
Š: ,, Auu..babi to bolí."
Ř: ,, Uklidněte se."
Ba: ,, Pardon." uklidnila se.
D: ,, Kid se mi svěřil, že se jeho spolužačce z vedlejší třídy něco takového děje. Radil jsem mu ať to řeší bez násilí."
K: ,, Chtěl zmlátit Markét, tak co jsem měl dělat ? Stejně byl silnější.." to poslední zašeptal.
Šimon to ale slyšel a začal smát. Ta jeho babča ho začala zase pohlakovat.
Ba: ,, Furt jsou s tebou samý problémy. Spratku jeden nevychovanej."
Š: ,, Auu...babi..dost prosím."
Babička se po chvíli zklidnila a čekali jsme jak se to uzavře.
Ř: ,, Není to poprvé co jsou se Šimonem problémy. Bude to podmínečné vyloučení a dutka ředitele školy. Ale ještě jednou a končí tady."
B: ,, Děkuju pane řediteli, nebojte už nebudou problémy." slibovala, popadla Šimona za loket a odvlekla ho.
Ma: ,, Díky Kide."
K: ,, Není za co." usmáli se na sebe.
Uč: ,, Jestli chcete, můžete pro dnešek už jít."
D: ,, Já Markétku domů odvezu. Pojďte děcka."
Rozloučili se všichni a David, Maky a Kid nastoupili do auta.
D: ,, Proč tam nebyli tvoji rodiči Markét ?"
Ma: ,, Mám jen tetu a ta je věčně v práci a nemá na mě čas."
D: ,, Promiň."
Ma: ,, V pohodě."
Maky mu řekla kde bydlí a David jí zavezl domů. Pak jeli s Kidem zpět na urgent.
D: ,, Ty jsi v pořádku, nic tě nebolí ? Nemám tě pak vyšetřit ?"
K: ,, Ne, je to všechno jen povrchový zranění."
D: ,, Dobře. Hele Kide..už neblbni. Já chápu, že jsi musel bránit Maky, ale máma teď potřebuje hodně klidu."
K: ,, Proč ?"
David se zasekl. Nevěděl, jestli mu to může říct, jestli třeba nechce Mery ještě chvíli počkat.
D: ,, Pak se jí zeptej."
K: ,, Dobře, zeptám. Jo a Davide, kdy se k tobě nastěhujeme ?"
D: ,, Nějakou chvíli to ještě potrvá, ale tak do pár týdnů to bude."
K: ,, To je fajn. Těším se."
D: ,, Tak to jsem rád." usmál se David. Vystoupili na parkovišti urgentu z auta a šli směrem k urgentu.
K: ,, Davide, počkej chvíli." zastavil ho Kid.
D: ,, Co se děje ?"
K: ,, Já jsem se tě na to chtěl zeptat už předtím.." znervózněl a sklopil zrak. ,, On pro mě Aleš vlastně nikdy moc táta nebyl, byl to parchant. No a tak mě napadlo, když se o mě tak staráš a máš mě asi rád.."
D: ,, Samozřejmě, že tě mám rád."
K: ,, Mohl bych ti říkat tati, i když můj táta vlastně nejseš. Chápu jestli ti to vadí, jen já to tak cítím. Jakoby si jím byl. Zajímáš se o mě a prostě všechno."
D: ,, Jasně, můžeš."
Kid ho nečekaně obejmul, ale David jeho taky. No a pak šli za Mery na příjem.

Bude Kid rád za sourozence ?