Ton: On se nezachoval moc fér, moc dobře si to pamatuju, pak jsme k němu s Pepinou nechtěli a musela si nás k tomu donutit
M: Tojo, prostě jsme si s taťkou prožili těžký období, hodně pracoval, já taky, vy jste rostly, věnovali jsme se vám a náš vztah šel do kytek
Ton: Jak dlouho jste se tehdy snažili o miminko?
M: No nastoupila jsme do práce když bylo Pepině 2,5 a tak za 2 roky potom, když se to trochu uklidnilo, jsme se začali snažit.... Protože to u vás vyšlo tak rychle a neplánovaně, mysleli jsme si, že to tak bude taky, ale ne... Asi 5 let jsme se snažili, ne, že úplně, ale celých pět let jsme se vůbec nechránili a nic... To náš vztah docela poznamenalo a taky to byl první hřebíček na naší rakvičce...
Ton: To je škoda, že vám to tehdy nevyšlo, třeba byste se nerozvedli
M: Třeba ne, ale já si myslím, že to malý vědělo, že teď nemá přijít, že bude vhodnější čas a to je teď... Neplánovaně a rychle jako u vás... Týden po potratu, to musí být osud, proto nemám žádné vysvětlení
Ton: Tojo, a ještě, že je to taťky vysněný chlapeček a bude se jmenovat po něm
M: To jo
Pohladila si bříško a usmála se
M: Konečně jsme zase šťastni
Je půl 11, všichni se připravují na odjezd. Mery už je učesená, má je nakulmované a lehce na vršku lehce sčesané, a namalovaná a čerstvě oblečená.
M: Dobrý?
Jarda: Moc ti to sluší Maruško, mamka by měla radost
M: Tojo a nech toho tati, nemůžu teď brečet, abych to neměla rozmazaný
Ton: Fakt ti to moc sluší, mami
M: Jo? Já si přijdu obří
Pe: Ne, fakt ti to moc sluší
M: Tak jo
Jarda dovedl Mery do auta. Holky pojedou s Míšou.
Když přijeli před zámeček. Davidovo auto už tam bylo. On už byl vevnitř, se svým svědkem Romanem.
R: Vypadáš hrozně, David
D: Díky no, Mery bude mít radost a budeme dobře kontrastovat, Mery bude krásná a já.. Jak přejetej kamionemCo na Davida řekne Mery?