Pohlcený svět ♥

4.kapitola:Vyvolená

Hned, když jsem se ráno probudila připadala jsem si zvláštně.Jako kdyby mě něco okouzlilo.Ráno jsem se namalovala a udělala raní hygienu a zatukala na Laylu, ta už byla taky hotová a tak jsme šly.To bylo snad poprvé co jsme si při cestě do školy nepovídaly.Bylo to divné.Obě stuhlé s nádechem jsme vkročily do školy pravou nohou.Ale moc nám to nepomohlo.Obě nás potkalo velké sklamání, ředitelka nás nedala spolu do třídy.Obě jsme stály se slzami v očích a já se zeptala: ,,Paní ředitelko nešlo by, aby jsme byly spolu ve třídě,, A Layla pokračovala ,,Víte, zažily jsme šikanu a chceme mít aspon sami sebe jako oporu'' Ale Paní ředitelka nám odpověděla ,,Holky ráda bych vám pomohla, ale nejde to '' ,,Obě třídy mají 29 žáků a maximální počet je 30, je mi to líto '' Obě jsme si vzaly žákovské a odešly.Chvíli jsme spolu stály na chodbě a pak už jsi jen popřály hodně štěstí a každá jsme šly tam, kam jsme musely.Layla odešla a já zůstala na chodbě sama.Byla jsem tam ještě celkem dlouho hrozně jsem se bála.Po chvíli jsem Zaˇtukala a ozvalo se ,,Dále''.Přistoupila jsem blíže k paní učitelce na její přání a ona mě představila žákům.Poté jsem se posadila.Pořád hrozně vystreslá, ale děti kolem mě vypadali příjemněji než ty z minulé školy.Psaly zrovna test.Já jsem jen seděla a čekala a po dopsání testu zazvonilo.,,Crrr,'' Crrr'' Crr''.Najednou se ke mě všichni seběhli.A já se úplně rozklepala.Všichni najednou z tichli, stáli tam asi minutu a pak se jedna holčina zeptala,,Proč se nás tak bojíš?!'' Najednou jsem nevěděla co jím mám říci a pak jsem otevřela pusu a vypadlo z ní ,,No nechci se vás nijak dotknout, ale mí bývalí spolužáci mě šikanovali a nechci to zažít znova'' Dále pokračovala ona ,,Neboj, mi takový nejsme sme kolektiv a neboj zvykneš si mezi náma a nic takovýho ti nehrozí slibuju" Ani nevíte, jak se mi v tu chvíli ulevilo.Pak sem se snima pomalu seznamovala, když zrovna zazvonilo.Holčina jmenem Meddie se mě zeptala:,,Nemůžu si sednou s tebou, sedím sama a ráda tě víc poznám'' Byla jsem najednou ten nejštastnější člověk pod sluncem a odpověděla jsem vším nadšením Ano.Pak už přišla paní učitelka a začala nám hodina.Končili jsme o pul druhé, což uteklo celkem rychle.Tahle škola byla úžasná!!.Se všema jsem si mohla normálně povídat a nikdo mi neubližoval.Když skončilo vyučování, šli jsme se třídou na oběd.Já jsem byla celá rozzářená, ale když jsem uvidělala Laylu najednou mi všechen úsměv zmizel z tváře.Běžela jsem za ni a pevně ji objala.Po chvíli ji začalo téct z očí.Bylo mi ji hrozně líto a zeptala jsem se ,,Laylo, co se stalo''Layla:,,Nikdo se semnou ve třídě nebaví, bojím se, že to bude stejné, jako v minulé škole a to už nechci'' V  tu chvíli zamnou stála učitelka a poslala mě ke své třídě.Najednou se všichni začali vyptávat kdo to je a co se jí stalo.Všichni byli hrozně soucitní za což jsem jim byla ráda, ale nebyl dobrý nápad jím zatím nic říkat.Tak jsem slušně odpovědala ,,Holky zatím nevím nic moc já sama, zítra vám všechno vysvětlím'' Holky přikývly.Pak už jsem se jen najedla a rychle utíkala před školu za Laylou.Ta už tam na mě čekala.Chtěla jsem se jí hrozně pochlubit, jak jsou všichni milí, ale nebylo to na místě.Ted potřebovala pomoct má nejlepší kámoška.A tak jsem ji jen poslouchala a byla na tom fakt dost blbě.Vůbec jsem nevěděla co bych na tom místě dělala já?! Tak, jak mám radit někomu jinému?!Ale jedno bylo jisté, něco jsem vymyslet musela.Každá jsme se připravily do školy a pak jsem měla v plánu jít z holkama ze třídy ven. Nevěděla jsem co mám dělat ?! Layle jsem to říct nemohla a už vůbec jen tak odejít, když by mě viděla. A tak jsem se nenápadně vypařila z domu.Vrátila jsem se až po deváté večer a celkem nenápadně.I když Layla to musela,vědět.Aa i přesto zamnou nešla , nedivím se jí.V tu chvíli jsem se cítila jako podrazačka, ale moc jsem za nimy chtěla jít.Pak jsem sem se najedla,udělala večerní hygienu a šla si lehnout.Potichu si pustila film, který jsem hrozně milovala.Byl to muzikál s názvem,, Ladíme''.Přitom jsem potichu přemýšlela.Došla jsem k jednomu prostému závěru a to, že chci Layle pomoct, ale neztratin nové kamarády.Co si teď počnu?!Stalo se to, protože to tak osud chtěl?!Budu si muset vybrat?! Nebo bude obojí zase dobrý a budem konečně obě s Laylou štastné?!V tom jsem už usínala a řekla jsem si ,, Ráno moudřejší večera''

Jestli se vám to líbilo můžete zanechat hvězdičku či komentář.

♥~Dom~♥