10 dní před
Nechtěla, abych tu zůstal. Chtěla abych jel do Paříže sám.
Slíbila, že mi bude psát a volat.
„Stějně tě tu nechci nechat samotnou." přivinul jsem ji k sobě.
„...moji rodiče byli horolezci." začala z ničeho nic. „Ten most přešli......ale pak....pak už je nikdo nikdy neviděl."
Mluvila klidně.
„To.." nevěděl jsem co říct. „To je mi líto." řekl jsem nakonec.
„Nemusí." odpověděla. „Když tu jsem, cítím jejich přítomnost." usmála se. „Zvládnu to."
ČTEŠ
Bridge✔
Short StoryNavenek se pořád smála. Navenek byla šťastná. Navenek. Ale nikdo nevěděl, co cítí. Nikdo neznal její duši. Ani on. [short story]