XXXII

622 15 1
                                    

Už je to týden co je Kath v kómatu, ničí mě ji vidět na lehátku s kapačkou v ruce a přístrojem na dýchání ale vím že ji to neskutečně pomáhá, její stav se hodně lepší a doktoři to vidí že už by se mohla pomalu probrat, sedím u ne každý den od rána do večera a většinou tam i spím, dneska ale musím odjet na nějakou dodávku protože ty dementi vybrali špatný datum a nikdo nemá čas, nejradši bych se na to vysral a byl s Kath ale nechci dělat zbytečný problémy, jo jinak teď je něco kolem druhy odpoledne a tam máme být ve tři, ani si nepamatuju kdy jsem se naposledy třeba holil protože teď mám na tvářích jak by řekl holka 'strniste' ale tak co mám dělat když Kath leží v kómatu, nemůžu od ní být dlouho pryč, její náhrdelník co mi dala jsem od tý doby nesundal a dopis mi leží u ní na stole, každý večer ho čtu a taky jsem si všiml že na kraji je papír jemne rozmočený, brečela, kvůli mě
"Harry pojď už musíme jet" křikl Lukas, jo fakt jedu ještě s Lukasem ale ten by to sem nezvládl takže musím jet i já.."už jdu" zavrčel jsem, naposledy jsem dal Kath pusu na čelo a s tichým zaprosenim ať se vzbudí jsem odešel

Katharina

Tma, jen bolest a tma, najednou jsem ale začala slyšet
Pip,pip,pip,pip
Jako nějaký přístroj, pomalu jsem se snažila otevřete oči a asi na potřetí i kdyz s bolesti ale přece se mi to povedlo, chvilku jsem mzourala než mi došlo že jsem na ošetřovně, by mě zajímalo jak dlouho ti jsem.
Najednou do místnosti přišla Em, ani si nevšimla že jsem vzhůru, s hlavou dolů k zemi prostě šla otevřít okno bez jediného pohledu na mě
"Taky jsem ráda že tě vidím" usmeju se a ona ztuhne, asi až po deseti sekundách se na mě otoci a to co držela v ruce, což byla nějaká váza či co upustila na zem, "Můj Bože!" Krikla Em a strnula na místě, hned do místnosti vrazil Thom, "Em co tu kři" nedořekl to protože se zarazil s pohledem na mě, "Kath? To není možný" vydechl a hned mě šel obejmout, "ahoj lidi" řekla jsem s úsměvem a nechala se obejmout i od Em, nepříjemně jsem se koukala na ruku a s hrůzou zjistila že mám kapačku, hned jsem si jehlu odtrhla od kůže a sykla bolesti, nojo břicho se asi ještě nezahojilo
"Tohle už nám nedělej víš jak jsme se báli" usmál se Thomas a Em se na mě šťastně podívala
"Jak dlouho tu jsem?" Tak tohle mě opravdu zajímá asi nejvíc
"Týden" odpoví Em a já vytrestim oči, týden?! To jsem mohla stihnout už plno věcí a co otec?
"Bud v klidu otcovi jsme nakecali že jsi s náma na chatě" usmál se pyšně Thomas a já kývla, "a co..Harry?" Zeptala jsem se potichu a Em se rozzářily oči, "je tady neboj a sedí tu s tebou každou možnou chvilku, je tu s tebou celé dny někdy i noci a nechce se od tebe hnout" řekla Em s úsměvem a mě se na tváři rozlil úsměv
On je tu se mnou?
Hned jsem chtěla říct že ho musím vidět ale jakmile se otevřeli dveře uz jsem nemusela říkat vůbec nic
Jeho dokonale oči se upírali do těch mých a na tváři se mu vyrysoval lehký úsměv z kterého kdybych neležela bych padala do kolen.
"Ahoj Harry" septla jsem hned na to jsem už měla jeho ruce okolo mého těla v silném obětí, i přes bolest jsem si obmotala ruce kolem jeho krku a přitáhla si ho co nejblíž, slyšela jsem kroky a jak se odtáhl všimla jsem si že Thomas s Em odešli.
"Tolik jsem se bál" vydechl a já se usmála, "co všichni Harry, zemřel někdo? Co tvý a mý muži" vyhrkla jsem, potřebuju odpovědi a to hned.
"Všechno vyšlo podle plánu Kath, Grouth zemřel a protože jsem ho zastřelil já jeho muži se mi podvolili, máme asi dalších třicet můžu a zemřeli jen dva z ochranky a nějaký z Jihu" řekl a já si oddychla, "chyběla jsi mi" septl a chytil mě za ruku, "ty mě taky" usmála jsem se a přisunula se k němu blíž tak že se naše rty malém dotýkali, "něco jsem ti tam nestihl říct" pousmál se a já se na něj zkoumavě podívala, "Kath jen tím dopisem a náhrdelníkem jsi mi dokázala to co nikdo, chápu tvé chování a vždy chápat budu, Kath miluju tě a chci aby ses stala mou ženou, aby jsi byla jen mou" řekl a mě se zastavilo srdce, on to vážně řekl? I přes to jak jsem se chovala? Mě miluje? A chce..chce mě mít za ženu! Čím dýl jsem přemýšlela tím víc mě docházeli jeho slova a když jsem se na něj podívala bylo vidět že se boji mě odpovědi. "Ano" vyhrkla jsem a on se usmál "ano?" Zastrčil mi neposedný pramen vlasů za ucho a já se pousmala, "ano, miluju tě Harry, víc než si myslíš" septla jsem a to nám stačilo aby si naše rty našli cestu k sobě.

XXX

Opět vše při starém, teda vlastně není, hned jak jsem se zvedla a s Harrymu odešla z ošetřovny mě požádal o ruku, tentokrát i s prstýnkem a já s úsměvem a slzy v očích přijmula jeho nabídku, takže teď...teď jsem zasnoubená, bože já jsem zasnoubená a navíc, s Harrym!
Je teď neskutečně milí a pozorný, jako by se bál že mu někam odejdu ale to se časem určitě zlepší, bude ve mě mít důvěru ještě veci než teď
Em už je ve čtvrtým týdnů těhotenství a její těhotenství se dobře vyvíjí, sice je teď Thomas dost napjatej protože se boji že se jí nebo dítěti něco stane ale to ho taky přejde a já s Harrym?
Já s Harrym jsme na nejvíc šťastní, našemu gangu se vede dobře, otci jsem oznámila zásnuby s Harrym a on sice s remtanim že mě manžela chtěl vybrat sám tak i tak to přijmul, takže za týden už nebudu Katharina Black
Budu Katharina Clath a tím začíná nová kapitola mého života.

Takže tímhle to asi končím, doufám že vás příběh bavil, omluvte prosím mé chyby v příbězích ale prostě překlep se stane. Možná že pokud bude čas a nálada napíšu druhou část ale to už je na vás a na vaši aktivitě 😊
Takže děkuji za přečtení a čauky😁

Mafia :)Kde žijí příběhy. Začni objevovat