jsem Katharina Black, mafiánka bez srdce tak se mi říká...každej se boji dne kdy mě potká a když přežije je vděčný, nejsem žádný psychopat nebo tak něco, jen prostě umím dobře ukrývat pocity, a mafiánka bez srdce?? Tak si nepřijdu jen prostě...láska...
"předej mi Camerona a já ti předám tohohle kokota" prskl na mě a já se podívala na Harryho který se na mě díval vážným pohledem, "opovaz se Kath" vydal ze sebe ale jakmile ho Grouth přitáhl ještě víc k sobě zmlkl, "já jsem Cameron" stoupla jsem si naproti němu a on ztuhl, "dost" zařvali jsme oba nastejno a všichni přestali a dívali se přímo na nás dva teda vlastně tři pokud počítám Harryho "Takze je to pravda? Někdo mi donesl že to tu vede holka, nevěřil jsem, jak můžeš být tak blbá?" Zasmál se a já se zamracila, "jsem Katharina Black, dcera jednoho z nejmocnějších mafiánů světa, taky Cameron, má druhá tvář, vydám se ti sama pokud pustíš jeho, je ode mě a já bych objetovala život za kohokoliv z mého gangu" řekla jsem vážně, nesmí poznat že mi na Harrymu záleží to by byl jeho konec "Ale néé, tak samotného Cameron se nám vybízí za to že pustíme tohohle bastarda, co je na něm tak zajímavého?" Řekne slizce a já protocim oči, "je jeden ode mě, nejsem špína jako ty že bych zabíjela vlastní lidi" precedila jsem skrz zuby a on se ušklíbl, "tak to ale chodí zlatíčko, ale přijímám, tak pojď" řekl sladce a pomalu Harryho začal pouštět, "já své slovo plním, poddam se ti ale pust Harryho" sykla jsem k němu a v tom se ozval Harry "ne! Ať mě klidně zabije nemůže tě dostat" řekl trochu priskrceně, promiň Harry "Harry co si kurva myslíš? Že tě budu poslouchat? Vypadni ať už ses z toho venku! Dokážu si to vyřídit sama!" Krikla jsem na něj a on se mi zadíval do očí, doufala jsem že tam pozná tu lež, tak moc, jen se koukal do země a potichu odešel k mému lidu, když procházel kolem mě přiblížila jsem se těsně k němu "po tom všem jdi k Em, něco pro tebe má" spitla jsem a hned na to ho popostrcila aby u mě nestál moc dlouho, "tak co? Jdeš?" Slizce se usmál Grouth a já protocila oči, pomalu jsem se vydala k němu a on se začal usmívat, "mám tohle brat jako vítězství" ušklíbl se ale tentokrát jsem se usmála i já, zastavila jsem se na místě a ušklíbla se, "řekla jsem že se ti poddam, ale neřekla jsem kdy a kde, takže co třeba až chcípneš?" Precedila jsem skrz zuby, rychle vyndala nůž a hodila mu ho do ramene, "ty devko!" Zařval a chytil mě pod krkem, "tak dost, hněte se a tahle kunda to schytá" dal mi níž pod krk a jeden ze jeho můžu mu vytahl nůž z ramene, "nechate nás v klidu odejít, i s ní! Jinak chcípne!" Křikl Grouth a já se podívala na Harryho který držel v ruce pistol namířenou na Groutha který ho ale neviděl, mrkl na mě a já se pousmála, hned na to Harry vystřelil Grouthovi rovnou do hlavy jenže Grout ještě před tím mě stačil pořezat do boku a teď tím pádem mě pořezal na žebro, přez lícní kost a přez břicho. Grouth s bolesti padl k zemi a já se otočila na mého zachránce, jen jsem se na něj usmála ale mé nohy už to nevydržely a podkoskili se tak že jsem spadla hned vedle toho magora. "Kath!" Slyšela jsem jak Harry křičí mé jméno, to už jsem ale nevnímala, vnímala jsem jen bolest, naposledy jsem otevřela oči a můj pohled mi zkocil na Harryho, "zavolejte někdo doktora!" Křikl bolestně Harry a na bok mě přitlačil nějakou látku, "už je pozdě Harry, ztratila jsem moc krve" lehce jsem se na něj pousmála a dala mu ruku na tvář "Ne! Nesmíš mě tu nechat, Kath bojuj!" Řekl flustrovane a já se s těží pousmála nad jeho nervozitou, "zbohem Harry" septla jsem a nechala se unášet tou tmou, tou bezbolestnou tmou.
Harry
Ne ne ne ne ne! Už spadla do bezvědomí co mám kurva dělat?! Nesmí zemřít! Nesmí! Prostě mě tu nemůže nechat..! "Harry uhni de sem doktor" křikl Thom a Ja i když nerad jsem se odsoupl na stranu alei tak jsem Kath svíral ruku, "Po tom všem jdi k Em, něco pro tebe má" vybavili se mi její slova a já se hned rozeběhl nahoru tam kde by měla být Em, "Em!" Křikl jsem když jsem tam došel a ona se na mě s hrůzou v očích podívala, "co se děje?" Vyhrkla a šla mi naproti, "Kath je v bezvědomí je u ní lékař, ale když jsme procházel okolo ní říkala něco ve smyslu že pro mě něco máš" vykoktal jsem a ona se koukala na zem, "takže měla pravdu, ostatně jako vždy, je mi to líto Harry" spitla a předala mi obálku. Se zoufalým vyrazem jsem si ji převzal a otevřel, byl tam náhrdelník ale hned jak ho Em viděla ztuhla, "Em cco j je to?" Řekl jsem zaskočeně, čekal jsem hodně ale tohle ne "To je její náhrdelník, dostala ho od své matky když byla malá, nikdy nikomu nedovolila se ho ani dotknout a teď, teď ti ho dala Harry, znamenáš pro ni víc než si myslíš" řekla a z očí se ji zpustila slza, náhrdelník jsem si smutně prohlížel, no náhrdelník, nebyl to úplně náhrdelník byl to prsten který byl poveseny v železným řetízku ale i tak
Oops! This image does not follow our content guidelines. To continue publishing, please remove it or upload a different image.
Se smutkem v očích jsem si ho pripl na krk a zadíval se na obálku kde jsem si ještě všiml že je v ní tenoučký papír
'Harry Harry chci se ti omluvit za to jak jsem se chovala ale chovala jsem se tak proto že jsem čekala že se něco stane a jelikož tohle čteš tak jsem měla pravdu Hrála jsem si na bezcitnou a i když jsem se snažila musela jsem si od tebe dávat odstup, je to tak lepší, zkus zapomenout, nevím jestli jsem teď mrtvá nebo v kómatu ale ani jedno asi neni dobrý Je mi líto že jsem poslední noc nebyla s tebou A i když jsem na tebe chtěla být naštvaná kvůli vzpomínkám a tomu že si zapříčinil vzpomínky na mě dětství i tak jsem to nezvladla, pokud jsem ti nějak ublížila tak se ti omlouvám ale tohle jsem napsat prostě musela Miluju tě Tvoje Kath'
Dočetl jsem celý dopis a s otevřenou pusou koukal do prázdna Miluju tě Tvoje Kath Pořád je to ona, ta holka kterou jsem miloval, miluju a milovat budu, a zkusit zapomenout? Ani náhodou! Budu za ní bojovat i kdyby měla ležet rok, i kdyby měla být v kómatu deset let, budu tu pro ni
