Ráno jsem se vzbudila sama , zdál se mi totiž děsivý sen . Vstala jsem , i když se mi vůbec nechtělo , z postele a šla do koupelny ze sebe udělat člověka . Vzala jsem si šedé volné tepláky , bílé tílko a ještě černou mikinu s kapucí a vlasy jsem si dala do culíku .
Pak jsem vyšla z pokoje a šla si udělat snídani , měla jsem celkem hlad .
Nikdo tu nebyl , koukla jsem se na hodiny a bylo terpve šest ráno . Tak to se nedivím že tu nikdo není , řekla jsem si v duchu pro sebe .
Když jsem se nasnídala rozhodla jsem se že bych mohla jít ven se projít a zaběhat . Tak jsem se ještě naposledy napila a šla směrem ke vchodovým dveřím .
Byla celkem ještě tma , takže jsem se trošku bála . Ale i přesto jsem za sebou zavřela vchodové dveře a rozešla jsem se směrem k lesu . Vždycky jsem ten les viděla když jsme odjížděli za otcovíma kamarádama .
Cesta tam mi netrvala nějak dlouho , asi jenom dvacet minut . Když jsem byla na začátku lesu nadýchala jsem se té krásné vůně přírody a šla dál do hloubky lesa .
Uviděla jsem pařez na který bych si mohla sednout , přišla jsem k němu blíž a sedla jsem si . Všude bylo hrobové ticho , slyšela jsem jen svůj dech .
Zavřela jsem oči a začala jsem přemýšlet o všem možným . Hlavně o mamce , které jsem ještě po svém příletu sem ani nezavolala a ani nenapsala . Ona se ale taky nějak nezajímala , podle toho jsem usoudila že má opět hodně práce . Vždycky totiž když mi nenapsala a nezavolala tak měla hodně práce . Hrozně moc mi tady chybí , chtěla bych ji mít vedle sebe a povídat si s ní .
Najednou jsem uslyšela prasknutí větve . Rychle jsem otevřela oči a koukala jsem se kolem sebe jestli tady někdo je , ale nikoho jsem neviděla . Pak se zase ozvalo další a další praskání větviček které leželi na zemi . Hrozně moc jsem se bála . Chtěla jsem se zvednout a jít ale najednou mě někdo chytil za rameno a stáhl mě zpátky na pařez .
------------------------
KONEC !!!
Kdo si myslíte že to bude ? Huh ?
Své typy pište do komentářů .
Doufám že se vám tahle část líbila 🦋 protože tentokrát jsem to udělala dosti krátký .
To nevadí , prostě napíšu delší kapitolu .
SG