Vykřikl. Cítil nesnesitelnou pálivou bolest v jizvě. Věděl, že je zle. Panika ho obestřela, když v posteli vedle sebe nahmatal prázdno. Srdce se mu rozbušilo. Z postele vyskočil rychlostí závodního koštěte a polykaje slzy vpadl do obývacího pokoje.
Severus, opravující eseje za stolem v černém županu, se otočil a překvapeně vydechl, když mu Harry zoufale skočil kolem krku.
„Co –“
„Voldemort má vztek. Nebyl jsi vedle. Bál jsem se...“
„Neměj strach. Pán zla mě bude chtít vidět až po Vánocích.“ V očích mu pobaveně zajiskřilo. „Víš, že jsi nahý?“
„Vážně?“
„Hmm,“ zapředl, „co kdybychom se vrátili do postele?“
„Oba nazí?“
„Samozřejmě.“