Líbáme se v posteli s Eleanor (fuj), přičemž jsem nad ní. Její jazyk prozkoumává moji pusu a já si připadám hrozně hloupě. Snažím se na tohle soustředit, ale prostě nemůžu. Nejde to. Všechno, nad čím teď dokážu přemýšlet, jsem já s Harrym přesně v této pozici. Pokaždé si na to vzpomenu, už to nikdy nedostanu z hlavy.
Eleanor se ode mě téměř bez dechu na chvíli odtáhne. Dotýká se mě přes tričko a potom se ho pokusí sundat, což se jí povede. Úplně jsem ztuhl, když tričko spadlo na podlahu. To, že je tu ona, je špatně. Ale kdyby tu byl on, je to ještě víc špatně.
„Lou, chci tě. Tak moc tě chci."
Uvědomím si, co se tu děje a co po mně chce, až vstanu z postele a narazím do zdi.
„Myslím, že bys měla odejít," řeknu jí s roztřeseným hlasem, zatímco ona leží na posteli zmatená a velmi naštvaná.
„Lou, jen ti chci ukázat, jak se díky mně můžeš cítit! Všechno spravíme!" snaží se se mnou hádat, ale já už nemůžu.
„Vypadni!" zařvu a ona si díky tomu uvědomí, jak moc vážně to myslím. Posbírá si svoje věci a odchází ze studia, přičemž po mně křičí nadávky.
Trošku si zakleju a vydám se ven. Zapálím si cigaretu. Ten pocit, když kouř prochází plícemi, je tak osvobozující.
Vlastně nevím, proč jsem ji odehnal. Byl to mix tohle je špatně a nechci to. Nechci s ní spát teď ani nikdy. Vyruší mě někdo, koho neznám, když se ke mně nebezpečně přibližuje. Má až moc krátký a laciný crop top. Asi se chce předvádět.
„To děláš v noci běžně?" řekne a položí ruce na moji hruď. Ihned ji od sebe odstrčím, ale to nepomohlo. „Myslím, že bychom si mohli skočit do postele."
Super, to je dnes už druhá. Sotva jsem se uklidnil a teď tohle. Nevím, co mám říct. Přestože kolem svítí jen pouliční lampy, tak poznám, že má na sobě tunu make-upu a taky toho nejspíš hodně vypila, protože se jí pletou slova. Pokud by nepila, tak by to třeba nedělala. Je mi jí docela líto, ale já jsem tak zmatený, že nemám slov.
„Hej, ruce pryč od mého přítele!" zaslechnu známý hlas. Ona se prostě sebere a odejde. Potáhnu si z cigarety, a pak se podívám na onu osobu.
„Lou?"
„Ahoj Harolde. Děkuju," řeknu s přiblblým úsměvem, ale není to něco, o čem se má vtipkovat. Pořád cítím Eleanořiny rty, pořád cítím ruce té holky. Ani jedno z toho se mi nelíbí.
Harry udělá krok blíž ke mně. Pořád vypadá znepokojeně.
„Ty-ty kouříš?"
„Um, jo. Už jsem zvládl přestat, ale jsem v tom znovu."
„Lou, co se děje?"
„Jak to myslíš?"
„Proč jsi znovu začal?"
„Protože můžu! Protože jsem právě teď napjatý, Harry! Jsem vystresovaný a skoro bez peněz! Mám přítelkyni, které mám dávat dárky a nemůžu! Nemůžu si to dovolit! A potom na mě lidi tlačí, ale já už nechci!" nezadržel jsem slzy a řekl jsem vše, co jsem měl na mysli. Nechám slzy téct a potom cigaretu odhodím a zašlápnu.
„Pojď ke mně, Lou."
Harry mě vtáhne do jeho náručí. Obmotám kolem jeho vysoké postavy paže.
„Dýchej. Soustřeď se jen na to."
Udělám, jak říká. Chvilku trvá, než se můj dech zklidní. Harry se opatrně odtáhne, aby mě mohl zkontrolovat. Jeho ruce se mě pořád dotýkají a je to příjemné, potom mi palcem utře slzy.
„Proč na sobě nemáš tričko?"
„Um, byla u mě Eleanor a.. trošku se to zvrtlo," přiznám, ne dvakrát pyšně. Prostě nic necítím, když jsem s ní.
„A jsi v pohodě? Proč jsi říkal, že na tebe tlačí?"
Opět nic neřeknu. Nevím co.
„Chová se k tobě dobře?"
Nejsem schopný vyplodit ze sebe, co se vlastně děje. Sotva si to zvládnu vysvětlit sám sobě. Jak mu mám říct, že všechno, nad čím jsem schopen přemýšlet, jsou naše dva polibky? Někdy si při líbání představuju, že je to Harry, místo Eleanor, ale její rty prostě nejsou tak úžasně, jako jeho. Musím se těchto myšlenek zbavit. Bojím se, že nikdy nezmizí já svoji rodinu naštvu ještě víc.
„Měl bych tě s Eleanor seznámit. Můžeme se všichni sejít. Zayn, Liam, Niall, ty, já a Eleanor. Aspoň ji představím vám všem," možná, že to by mi mohlo pomoct.
Harry se smutným výrazem přikývne. „Yeah, můžu něco připravit. Může být pátek?"
„Pátek je perfetkní. Počkej, Hazz, proč jsi přišel? Je skoro půlnoc." Ano, vážně mě tato otázka napadla až teď.
„Šel jsem se projít. Pořád mám problémy se spaním. No a pak jsem zahlédl tebe a tu holku. Jo a jinak, už lepší? Vypadal jsi.. zaraženě."
Prohrábnu si vlasy a nervózně si povzdechnu. „Um, jo. Promiň. Něco takového se mi ještě nestalo."
„Aspoň se už netřeseš."
„Toho sis všimnul?" divím se.
On přikývne. „Všímám si u tebe hodně věcí, Lou."
Buší mi srdce z toho, jakým způsobem se na mě dívá. Stojíme u sebe tak blízko. Ustoupím o krok dozadu, protože vím, že je to správná věc. Mám rád, když můžu cítit jeho blízkost. Sálá z něho příjemné teplo.. Stop! Nad čím to zase přemýšlím.
„Já-Harry, nemůžeme."
„Já vím. Je to jedna z věcí, které nemůžu. Chápu to. Neměl bych se snažit. Máš přítelkyni proboha."
„A jsem hetero."
„Když si za tím stojíš, Lou."
Po naší konverzaci odejde Harrry domů. O cigaretách už se nezmiňuje a já se nezmiňuju o jeho spacích problémech. Naše otázky zůstaly zevnitř, příliš bojácné vyplout na povrch.
********
2K přečtení! Yaaaay! <3 Moc vám děkuju. Taky tu mám nabídku- pokud budete chtít věnování u nějaké kapitoly, stačí mi napsat ;)
All the love. A