Collide//Charles Leclerc

Lucky Ones

„ Stef ? Můžu dovnitř ? " Zeptala se Silvia další den. Po tom včerejšku , jsem vůbec nevěděla jak s ní mám mluvit .
„ Jestli chceš . "
Vešla do pokoje a sedla si vedle mě na postel . Byla jsem pod peřinou schoulená do klubka . Silvia mlčela , asi chtěla abych já začala konverzaci .
„ Řekl mi že je tady pro mě , že se nemusím bát . "
„ Nevím co dělat , nemůžu pro něj pracovat . "
„ Co se přesně včera stalo ? " Zeptala se zmateně .
„ Šla jsem už domů a najednou tam přijel ve svém Ferrari . Potkali jsme se náhodou . Chtěla jsem se podívat na západ slunce a on mi nabídl že mě sveze . Vzal mě na jedno místo , bylo fakt nádherný . " Odmlčela jsem se .
„ Poznal že mám obavy , že mám strach . Řekl mi že nemusím mít obavy že tam bude security a že tam bude on . Možná z toho dělám hroznou scénu ale už jen to že poznal že mám strach... "
„ Neděláš z toho scénu rozhodně ne . Příjde mi zvláštní to jeho chování . " Řekla Silvia
„ Můžeš se zamilovat do člověka kterýho znáš týden ? " Podívala jsem se na Silviu .
„ Asi ano , ale proč mu to teda neřekneš ? "
„ Má Charlotte , a fakt nechci být člověk který láme vztahy ." Vysvětlila jsem . Charlotte jeho dlouhodobá přítelkyně o které jsem vám ještě neřekla . A asi jsem měla .
„ Myslím že s ní je fakt šťastný . " Dodala jsem .
„ Dobře tak dejme tomu že nechodí s Charlotte a že má o tebe zájem . Začala by jsi s ním chodit ? " Zeptala se . Tohle byla těžká otázka . Silvia přesně věděla kam tímhle míří . Zatím je jediná která ví přesně co se stalo . Stále jsem se z toho vztahu nevzpamatovala . Jestli se tomu tak vůbec dalo říkat .
„ Hádám že ne . Vím že jsi se furt přes Diega nepřenesla . "
Ty vzpomínky které se mi vybavili.... Kéž by se to nikdy nestalo . Kéž bych se do něho tenkrát nezamilovala . Zničil mi život .
„ Neříkej prosím jeho jméno , nesnáším to . " Lehla jsem si na záda a zírala do stropu .
„ Promiň... hele máš vůbec zabaleno ? " Zeptala se .
„ Jo balila jsem se v noci , nemohla jsem spát . " Zamumlala jsem .
„ Kolik je hodin ? " Podívala jsem se na Silviu .
„ Za chvíli budou dvě . "
„ Ach jo . " Povzdechla jsem si a vstala rychle z postele .
„ Nestíháš ? " Zeptala se .
„ Vůbec . Jak dlouho to je na letiště ? Nejrychlejší cestou ? "