Kokain, malý pokoj.
Smítka popelu se na peřinu pomalu snáší,
nesnáším, když brečíš, protože cítím vinu, a po tom vínu vůbec není mi dobře, vím dobře, že tohle nedopadne dobře.
Každý ale potřebuje úlet.
Na nějaký hezký místo, udělat si výlet, a vidět, že život vlastně má smysl, že není to jen výmysl vlastní mysli, a ty si mysli co chceš.
I tak budu tě mít rád, ikdyž nevím co máš v hlavě, vypadáš hravě a já bych chtěl to všechno zase brát..
Ikdyž jedině s tebou, i tak bych chtěl.
