Nevěř mu

49 0 0
                                    

Martin POV.
„Stalo se něco?"
„Ne, nic. Jen se chci vybrečet. Už je toho na mě moc."
„Tak se vyplakej."

Ona ještě chvíli brečela.
„Nechceš jít na zmrzku?" zeptal jsem se jí.
Ona zakývala hlavou.
Šli jsme na kopečkovou zmrzlinu.
„Jakou si dáš?" zeptal jsem se jí
„Dám si s příchutí červený meloun."
„Tak já si dám snickersovou."
Já jsem to zaplatil.

Anna POV.
Dneska je na mě moc hodný. Je to divné protože si mě ve škole nevšímá a když si mě všimne tak mě začne pomlouvat nebo mě bouchne.
„Já už asi budu muset domů." řekla jsem smutně.
„Tak já tě dovedu."
„Ne, nemusíš."
„Ale já chci."
Tak jsem jenom kývla hlavou.
Po 10 minutách jsme byli 100 metrů od mého domu.
Najednou mě chytil za popálenou ruku.
Já jsem chtěla dát jeho ruku pryč ale on ji stlačil ještě víc.
„Můžeš mě prosím pustit?"
Nic mi neodpověděl a jen mě přitlačil ke zdi.
Chtěla jsem zakřičet ale on mi zavřel pusu svojí rukou.
„Musíš mi odplatit za to že jsem byl na tebe tak hodný."
Zase jsem začala brečet.
Měla jsem na sobě sukni a tílko které mi už sundaval.
Po chvilce jsem si všimla že za Martinem někdo stojí.
...

D&A teenloveWhere stories live. Discover now