Harry Potter a Alternativy nenávisti

50. Zakázané uvolnění

Zavřel tedy za sebou a přešel k Harrymu.

„Schůze už skončila. Můžeme se vrátit," oznámil mu Severus. Žádné reakce se ale nedočkal. Všimnul si, jak Harry trhaně oddechuje, takže bylo jasné, že nespí a slyší ho. Po krátké úvaze se tedy Severus posadil na postel k němu.

„Harry, možná si z toho všeho děláš jen zbytečně těžkou hlavu. I když nerad, souhlasím s tím, co říkal Lupin. Nebo se chystal říct." Harry se zase ani nepohnul a dál mlčel.

„Tak něco aspoň řekni." Severus položil Harrymu ruku na rameno a naklonil se blíž k němu. Cítil, jak Harry ztuhnul. „Víš, že jsme se domluvili, že když ti nebude dobře, řekneš mi to."

Byl to jen okamžik, ale stačil k tomu, aby Severus ztuhnul také. Dveře od pokoje se totiž otevřely a v nich Severus uviděl stát Molly s Minervou. Severus si začal nadávat do všech idiotů světa, že zapomněl dveře od pokoje zakouzlit. Když tam ale vešel a uviděl Harryho, dočista na to zapomněl. Asi se dalo čekat, že i Severus se jednoho dne dopustí nějaké chyby. Sakra, ale dal přece Brumbálovi najevo, kam jde! Proč Minervě neřekl, že Harryho do Bradavic doprovázet nemusí!

„Severusi?" řekla Minerva neskrývající údiv.

„Je... Harry v pořádku?" zeptala se s obavami Molly. Severus stáhnul ruku z Harryho ramena a postavil se.

„Jistě. Proč by nebyl? Zrovna jsem panu Potterovi sděloval, že se vracíme do Bradavic. Brumbál o to snad požádal i tebe?" Hlavně na sobě nedat nic znát.

„Ne, ale myslela jsem, že jsi už odešel. Pochopitelně jsem nemohla tušit, že budeš zde."

„Harry usnul?" zeptala se Molly tiše.

„Ne," promluvil konečně potichu Harry. Pořád ale ležel nehnutě zády k nim. Minerva Severuse bez přestávky nepokrytě sledovala.

„Pak bychom tedy mohli vyrazit," promluvil s ledovým klidem Severus. Harry se k jeho úlevě posadil a poprvé k nim vzhlédnul. Severusova úleva byla ta tam. Byl celý úplně bledý a vypadal otřeseně. Zrychleně dýchal a na okamžik zaváhal, než vstal. Nejistě pohlédnul na Severuse a ten přikývnul. Harry se tedy postavil na nohy a zadíval se do země.

„Drahoušku, je ti dobře? Nechceš něco?" ptala se ho Molly s obavami.

„Je mi fajn," prohlásil Harry tiše. Molly si s Minervou vyměnila všeříkající pohled.

„Pokud chcete, můžete se do Bradavic vrátit se mnou, Harry," prohlásila k Severusově překvapení Minerva. Severus se zarazil. Myslí si snad, že za jeho stav může on?

„Půjdu s panem profesorem," odpověděl okamžitě Harry. Severus si však nebyl jistý, jestli to bylo dobře nebo špatně. Harryho oznámení obě ženy totiž zaskočilo. „Můžeme jít?" podíval se na něj Harry s prosbou v očích.

„Ovšem."

Všichni čtyři se tedy vydali po schodech zpět do haly, kde uviděli postávat Brumbála v rozhovoru s Lupinem a Arthurem Weasleym. Když si skupiny na schodech všimli, přestali mluvit.

„Minervo, zapomněl jsem ti asi říct, že Harryho doprovod do Bradavic je již zajištěný," spustil Brumbál, když si všimnul pronikavého pohledu profesorky McGonagallové.

„Mohla bych si s vámi promluvit, Albusi?"

„Samozřejmě. Jsem si jistý, že šálek dobré brazilské kávy nám oběma prospěje. Jeden můj přítel mi ji vozívá vždy, když do Anglie zavítá." Když Brumbál mluvil, na okamžik neopomněl svůj pohled zastavit na Harrym. Severus přitom protočil očima. „Můžeme jít, drahá Minervo? Dámy mají přednost." Za okamžik byli oba pryč.